Požádala jsem několik mužů, kteří mají hezké manželství či partnerství, aby mi řekli, co pro ně znamená jejich žena. Pro povzbuzení nás žen. Muži totiž sami od sebe až takto krásně nemluví. Je to nadějeplné pro nás všechny.
Milí čtenáři, vězte, že tito muži skutečně existují, patří do širšího okruhu mých přátel. Jsem moc ráda, že mi vyhověli v této mé reportérské aktivitě. Jsou skvělí.
Pavel Beran: Moje žena Nikol, se kterou jsem již 26 let, je nádherná bytost, tělesně i duševně, která nejen mě ale celému okolí rozdává pozitivní energii. Je pro mě inspirací, ale je také první kdo mi otevřeně připomíná, když dělám blbosti. Je moc šikovná a umí a rozumí tématům, která mi jsou na hony vzdálená. Nejsme stejní, ale krásně se doplňujeme a podporujeme. Nejsme pořád spolu, často jsem pracovně jinde. Vždy se ale na ní moc těším. Svou ženu prostě miluji.
Milan Slanina: Moje žena je moje vnitřní součást, se kterou se neperu. Nejvíc nejlepší přítel, jediný parťák. Jsem s ní na jednom laně nad propastmi života a nemusím se bát, že by mě pustila. Je to někdo, o koho se nemusím nikdy bát, protože se o sebe dokáže sama postarat. Když se usměje očima, které mě obejmou a dotkne se mého roztrhaného srdce, uzdravuji se. Jo, moje žena je opravdové světlo v mém životě. Světlo, které mi Bůh poslal, aby mi nebylo zima. Je to most, po kterém mohu bezpečně přejít do krajiny, kde chci být sám před sebou lepší. Je tak neskutečně laskavá, nikomu nezávidí, vidí v druhých jen to dobré. A když to nevidí, stejně věří, že to tam je. Že i uvnitř toho největšího lumpa je kus dobra, které stojí za to probudit. A tak i ve mně probouzí tu spící dobrou část, kterou já sám v sobě často ignoruji.
Roman Křelina: Žena je pro mne ta neoddělitelná polovice. Žena je - opora- můza - inspirace. Bez ženy bych jako muž nebyl úplný. Žena je milující a milovaná bytost. Rád maluji ženská témata...
David Vlk: Moje žena je pro mne definitivní láskou mého života. Po ní už přijde jen samota a vzpomínání. Někdy chlap pozná ženu svého života na první pokus, někdy třeba na pátý, důležité je, aby přes své zbytnělé chlapské ego poznal, že je to ona. Moje žena je pro mne zkušená a přející milenka, obětavá bytost, která dala život většině mých drahých děti, parťák, který se mnou nese břemeno života i nelehkého podnikání, laskavá konejšivá dlaň i provokující a motivující čertík s úsměvem na rtech. Moje žena je ten, vedle koho chci zestárnout a kdo bych chtěl, aby na mne, až odejdu nahoru, vzpomínal a já v jeho vzpomínkách mohl žít o malou chvilku déle. Moje žena je mnohem lepším člověkem, než kdy budu já a proto mám velké štěstí, že jsme se potkali a že jsem to pochopil.
Jan Pražák: Moje Soňa je člověkem, kterého si nesmírně vážím. Prožili jsme spolu už hodně dlouhou dobu a prošli jsme si i obdobími, která nebyla vůbec lehká. Vždy jsme se snažili dodávat si navzájem oporu a všechno se nějak zvládlo. Prostě jí miluju a basta:-).
Miroslav Palfi: Manželka je pro mne partnerem, inspirací a oporou. Cítím k ní úctu a lásku po celou dobu manželství. Asi to bude znít jako klišé, ale život bez ní by byl ani ne poloviční.
David Kodytek: Když přemýšlím o své ženě, tak si uvědomuji, jak moc pro mě znamená. Už když jsem ji viděl poprvé, tak jsem od ní nemohl odtrhnout oči. Nevšednost našeho vztahu je asi i v tom, že mi nikdy nezevšedněl. Lenka je takový koktejl všeho, co mi chutná. Obdivuji její čestnost a touhu po spravedlnosti, miluji její divoký temperament, inteligenci a poněkud drsný smysl pro humor. Taky mám moc rád její volnomyšlenkářství, životní nadhled a velkorysost, se kterou mi dává najevo, že mě miluje, i když mě zrovna podrobuje zdrcující kritice. V našem vztahu hraje významnou roli vzájemná tolerance, respekt a spousta chemie. Vlastně si vůbec neumím představit situaci, že bych ji někdy mohl přestat mít rád, že bych ji nemiloval.
Lenka je můj nejbližší člověk, zajímají mě její názory. často se nám stává, že nás napadne stejná věc ve stejnou chvíli. To napojení potřebuji ke všemu, co tvořím.
Jan Losenický: Kdybych uměl vyjádřit, co pro mě znamená moje žena, neznamenala by pro mě moc. Jsem rád, že jsem z této otázky zaskočen, že jsem v rozpacích, že je nad mé síly odpovědět slovy.
Měl jsem ženu anděla, nechal jsem ji letět. Nemám křídla. Zkusil jsem se ponořit do hlubin. Moře je plné lastur, ale perly jsou vzácné. Kdo by chtěl tvrdit, že perla je jen lesklý vápenec nebo dokonce výměšek ústřice, vyzval bych ho na souboj. Hledal jsem perlu. Nenašel.
Má žena je víc než anděl, má žena je víc než perlorodka! Porodila mi dva andílky, ale stojí nohama pevně na zemi. Nepotřebuji křídla, nechci už ploutve. Jsem otázka, na kterou je ona odpovědí. Má žena Věra!
---------------------
A na závěr si dovolím ocitovat jednoho snad básníka? (přistálo mi v poště): "Dokud mi dáváš jméno, tak jsi mě nepoznal."
