Noha nahoře, berle, bolest a obklady, i to k životu někdy patří. Jaké mi to přináší povyražení a zároveň poučení se dozvíte v mém desateru momentálního lazara. Dobrá nálada a snad i něco nadhledu doufám že nechybí.
Takže když se stane, že tě z tvé práce zraněného odnesou, a po návštěvě chirurgické ambulance dostaneš diagnózu, berle a neschopenku.
1. Nauč se říkat o pomoc fyzickou i psychickou, potřebuješ to.
2. Bezpečně zkoumej možnosti pohybu o berlích či po čtyřech - jo, kolena nejsou zvyklá, nejsi už batole a každé kilo navíc se teď projeví, ale postupně na to přijdeš a ta spokojenost, když se samostatně přesuneš na záchod, neztratíš těžiště, nenatlučeš si ještě jednou...
3. Dodržuj pokyny lékaře i osvědčené babské rady, ledový či tvarohový zábal tvému výronu jen uleví.
4. Dopřej si dostupné formy zábavy i poučení přes noťas, filmy, hudba atd., každý dle svého vkusu. U mě vyhrává Taková normální rodinka, F. L. Věk a hlavně seriál M*A*S*H.
5. Až se oklepeš, dej se klidně do práce, na kterou momentálně stačíš. Můžeš dodělat všelijaké resty.
6. Klidně si v začátku v duchu přehrej všechny příběhy Meresjevů a spol., není to tvůj příběh, máš šanci tak na 99,9 procent, že ti noha zůstane (přiznávám, že ty procenta jsem si jen tak vycucala z prstu, jsa optimistkou i v nesnázích).
7. Když zasvítí sluníčko, tak šup k oknu, kochat se, a nechat na sebe působit sluneční svit, je to léčivé. Zatmění bylo a vždy je jen dočasné. Možná zvládneš vybelhat se i před dům/na zahradu či balkón, huráááááááá za ty dary.
8. Vyzkoušej netradiční možnosti pohybu, i třeba s židlemi, opřít nohu v koleni a jsi z části soběstačnej i při přípravě jídla. Při přesunech v bytě využiješ lehkou tašku přes rameno s mobilem a dalšími civilizačními nezbytnostmi.
9. A klidně buď i závislej na bližních, to už je vlastně obsaženo v bodě 1. Čili ověříš si hodnoty. A své možnosti i omezení. To je dobrá zkušenost.
10. A až si troufneš zas začít hojící se končetinu využívat... tak opatrně. Ono se to nepo...třeba práce počká, důležitější je teď tvoje zdraví.
Jo a mluv o svých pocitech, můžeš zas třeba začít psát blogy ze života, když na to nebyl čas v předchozím hektickém období... a pročpak ten čas scházel? Teď máš najednou času dost, a můžeš si srovnávat priority. I třeba přemýšlet, proč tě život na nějakou dobu "přehodil na tuhle kolej", kde je dost prostoru pro hudbu, filmy, knihy, komunikaci s blízkými i odpočinek. A dodělávání restů, které sis nahromadil, a dají se dělat z postele.
Po týdnu mě ale už ta postel - z části kancelářský i jídelní stůl - nějak neláká, přátelé...
