Šumava: Kůrovce zničíme tetřev netetřev
Šumava patří mezi nejcennější části našeho přírodního dědictví. Jsou zde pralesovité porosty horských smrčin a bučin, bohatá rašeliniště i ledovcová jezera. Proto zde byl v roce 1991 vyhlášen náš největší národní park. Jako ochranné pásmo slouží stejnojmenná CHKO. Posláním parku je chránit přírodu a přirozený vývoj ekosystémů, umožnit poznání přírody formou šetrné turistiky, zajistit vědecký výzkum a vytvořit podmínky pro prosperitu místních obcí. V posledních letech přitahuje pozornost veřejnosti spor o zásahy proti kůrovci. Malý, nenápadný brouček se stal příčinou rozsáhlých změn v koncepci národního parku, konfliktu mezi správou parku, obcemi, nevládními organizacemi a odborníky.
Národní park je rozdělen na tři zóny. První zóny sestávají ze zachovalých přirozených biotopů, především rašelinišť či pralesovitých porostů. Druhé zóny mají být postupně - během několika desítek let - převáděny na přírodní les. Měl by se sem tedy vracet buk a jedle, ve vyšších polohách potom původní genofond smrku a jeřáby. Třetí zóny tvoří obce a jejich bezprostřední okolí.
V současné době ale část lesů druhých zón tvoří smrkové monokultury, vysázené před desítkami let. Přirozené mechanismy zajišťující stabilitu ekosystému jsou zde oslabené a les rychleji podléhá hmyzu či extrémnímu počasí, především v horách velmi častým vichřicím. Proto v okrajových částech parku je (ve druhých zónách) nezbytné proti kůrovci zasahovat. Sanace by měla důsledně likvidovat vznikající ohniska a to hlavně v těch místech, kde hrozí, že se kůrovec rozšíří i do hospodářských lesů mimo park. Vyhnout by se však měla některým místům, kde kvůli mimořádným klimatickým podmínkám situaci pouze zhorší.
S kritikou se ale setkal konkrétní postup, který zvolila současná správa národního parku pod vedením ředitele Stráského. Na návrh tzv.pracovní skupiny se v roce 2011 rozhodla kácet mj v těchto oblastech: Černohorský močál, Prameny Vltavy, Novohůrecké slatě, Vysoké lávky, Jezerní slať , Chalupská slať, Kaňon Křemelné aj. A tím zmenšít bezzáshovouo zonu na necelých 15 %. Tento záměr byl později ministrem Chalupou zmírněn, ale i tak správa parku usiluje o kácení v některých částech parku, kde hrozí, že zásahy budou zcela devastující pro přírodu např : Paštěcké stráně , Tetřevská slať, Mezilesní slať Buková slať, Ždárecká slať, Smrčina aj. Zásahy by znamenaly velké riziko vzniku holin a následného rychlého rozvracení větrem i urychlení rozpadu porostu.
Přitom bezzásahový režim je už vyzkoušen. V rezervaci Černé a Čertovo jezero, která leží v chráněné krajinné oblasti Šumava nedaleko hranice národního parku, byla úspěšnost zásahů podrobně sledována. Odborníci v místě, které charakterem a polohou odpovídá prvním zónám, využili mimořádné příležitosti ke srovnání obou postupů: zatímco v části rezervace se proti kůrovci nezasahovalo, na jiných místech s ním lesníci sváděli tuhý boj.
Pečlivý monitoring přinesl překvapivé výsledky: ani důsledná asanace každého napadeného stromu v zásahové části zde nezabránila postupu kůrovcové kalamity v roce 1996. Účinnost kácení byla o pouhé jedno procento vyšší, než efekt přirozené regulace v následujících letech v bezzásahovém pásmu. Pokles početnosti kůrovce v bezzásahové části rezervace byl téměř shodný s plochami, kde se kácelo. Celkový počet smrku, jež padly za oběť asanaci, je ale daleko vyšší: v roce 1998 totiž vichřice vyvrátila a polámala množství stromů, z toho přes 88% v místech masivních zásahů a necelých 12% na bezzásahových plochách. Pokud sečteme kácení a polomy, které v jeho důsledku vznikly, padlo asanaci za oběť o 40% více smrků, než jich zničil kůrovec při bezzásahovém režimu. „Dosavadní realizací obraných opatření byl zřetelně urychlen rozpad lesního porostu“, upozorňuje studie.
Pavla Čížková, pracovnice NP Šumava píše: „Množství obnovy v území ponechaném samovolnému vývoji je dostatečné. Průměrný počet jedinců zmlazení se rovná 5 240 ks/ ha… Už v roce 1998 podrobné šetření plzeňského Lesprojektu v oblasti Modravských slatí prokázalo, že pod odumřelými smrky je překvapivé množství semenáčků do výšky 5 cm. (průměrně kolem 5000ks/ha). Pro srovnání ve zralém smrkovém lese roste 250-500 dospělých jedinců na hektar- počet jedinců zmlazení je tedy deseti až dvacetinásobně vyšší než počet stromů v dospělém lese.“(Pavla Čížková: Jak se chová les ponechaný samovolnému vývoji. Veronica 2011/1)
Dobrá zpráva v perexu mého blogu je dobrá jen částečně. Od 15. července může sprava NPŠ opět začít hubit kůrovce tetřev- neteteřev.
(Celý text je publikován v časopise Kulturní noviny č1/2011)
Mojmír Vlašín
Divná země? Naše země !
Vladimír Kroupa napsal blog „My jsme ale divná země, a co toho máme...“ (http://vladimirkroupa.blog.idnes.cz/c/352376/My-jsme-ale-divna-zeme-a-co-toho-mame.html) Podobných přehledů vtipných a výstižných (i těch hloupých a zcela mimo) jsem dostal mejlem za poslední rok celou řadu. Zaráží mě ale jedna shoda : žádné řešení.
Mojmír Vlašín
Desatero
Zeleným ( ať již aktivistům, ekologům či politikům) je často vytýkáno, že nemají žádné morální zásady, kterých by se drželi, že zkrátka stále nikdo nevymyslel nic lepšího než biblické desatero.
Mojmír Vlašín
Šumava nás nepotřebuje, Šumavu potřebujeme my
Americký vědec Daniel Doanto poskytl týdeníku Respekt zajímavý rozhovor. Z něho se lze dozvědět mimo jiné i to, že těžařská loby v USA, stejně jako u nás, se snaží ostrakizovat a umlčet vědce a bagatelizovat výsledky jejich výzkumu.
Mojmír Vlašín
A co Vítková ?
Podle průzkumů veřejného mínění pořádaného letos Akademií věd ČR se 73 % respondentů domnívá, že většina politiků se nezajímá o názory veřejnosti. Poslední hlasování v Brněnském zastupitestvu přesvědčilo veřejnost, že tom u tak skutečně je.
Mojmír Vlašín
Šumava v Senátu aneb Senát v háji
Je jen málo slušných senátorů a ti se vyznačují tím, že začínají pochybovat o smysluplnosti tohoto sboru. V úplné nahosti se to objevilo při projednávaní návrhu zákona o Šumavě. Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, který byl poprvé projednán v dubnu tohoto roku, byl v uplynulých týdnech posouzen senátním výborem pro životní prostředí a postoupen k dalšímu projednání v senátu, přesto že nebyly odstraněny jeho nedostatky. Návrh nejen nevyhovuje současným principům ochrany přírody, ale jako celek by ochranu přírody na Šumavě prakticky zrušil .
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci kývli na zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Byty za peníze z korupce. Vyšetřování na Ukrajině ukázalo na nemovitosti v Praze
Premium V tuzemské bezpečnostní komunitě se už dlouho spekuluje o tom, že část milionů z korupce kolem...
Status umělce nemá nic společného se socialismem, hájí se ministr Baxa
Vysíláme Vládou prošla novela zákona, která přichází s novým pojmem: status umělce. V Rozstřelu o návrhu...
Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho pak našla v obchodě, kde kradl
Několik policejních hlídek včetně psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u gymnázia v...
- Počet článků 262
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1393x
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License