Hlavně Šumava nepotřebuje Vlašína.

Zdar v Brnisku! Mojmíre, poněkud to zjednodušuješ. Dobrá, mohl bys odkázat na vcelku úspěšný bavorský experiment "nechat být", kde už začínajá být vidět kladné výsledky, ale...

Ten smrkový les, který pokrývá velké části Šumavy - ty, kde není jeho hřbitov, to je průmyslově založená plantáž. Imho by při rekultivaci a navrácení do stavu podobného původnímu měl člověk pomoct a vysazovat a podporovat tu původní skladbu dřevin. On ten nálet tam totiž taky nepřinese to, co tam bylo před knížetem. Občas se to v odborné diskusi objeví, ale jen okrajově. Proč?

Nebo jinak: Proč věříš, že když necháme věci bez doteku, že se vše obrátí v dobré? Představ si území v Brazílii, kde byl vykácen deštní prales. Co myslíš, že tam vznikne, když se přestane dařit kukuřici, území je opuštěno a nikdo se nestará? - Poušť.

Přirovnání k deštnému pralesu je zde chybné. Půda, která zůstane na místě vykáceného deštného pralesa, je tak chudá, že na holině nemá nový prales šanci. V případě našeho lesa dojde k obnově. Navíc, v bezzásahové zóně holiny nevzniknou, a mrtvý les poskytuje ještě několik let ochranu a výživu novému porostu. A pokud jde o skladbu lesa, tak alespoň ve vysokých polohách Šumavy, tj. 1200 a více metrů n.m. byly původně opravdu téměř výhradně horské smrčiny.

Šumavu potřebují především lidé, co tam žijí. Koho lidé nepotřebují jste Vy a Vám podobní.