Vrchol pokrytectví - Protikuřácký zákon

Stát na výrobě a prodeji tabákových výrobků vydělává na daních kolem 45 miliard korun ročně. K tomu je nutné připočíst vybrané daně zaměstnanců a daň ze zisku. Tvrdí se, že náklady na léčení kuřáků jsou vyšší. Důkaz není žádný. 

Zároveň nám stát podle Ústavy zaručuje osobní svobodu. A tvrdí, že podporuje svobodné podnikání. Ale tímto zákonem nám tyto svobody výrazně potlačuje.

Už slyším jak někdo křičí, že kuřáci potlačují svobodu nekuřáků. Tuto svobodu potlačuje stát, který dovolí vyrábět výrobek škodící zdraví. Je ironií, že jakmile se na trhu objeví jakýkoliv výrobek, u kterého je prokázáno že škodí zdraví, je ihned stažen z trhu. Cigarety, které taky evidentně škodí zdraví, jsou stále na trhu. Proto je víc než pokrytecké, pokud stát tuto výrobu dovolil, potlačovat právo kupujícího na jeho spotřebu tam, kde on uzná za vhodné.

Jediný kdo může omezovat spotřebu, tohoto legálně vyráběného výrobku, je majitel nemovitosti či pronajimatel dotyčného nebytového prostoru.  To znamená, že v případě pohostinství si majitel sám může určit, jestli se bude v jeho pohostinství kouřit či nikoliv. A nebo si může provozovnu stavebně upravit na prostor kuřácký či nekuřácký. A když bude chytrý, tak nekuřáci nikdy nebudou muset procházet přes kuřáckou část.

Jedná se o víc než o kouření. Jedná se o naši svobodu, kterou nám stát čím dál více oklešťuje. A to říká celoživotní nekuřák, který cigaretový kouř nesnáší a je na kuřáky alergický.