Sovětský imperialismus - Blokáda Západního Berlína

20. června 1948, po neúspěšných jednání se Sovětským svazem, provedli západní spojenci ve svých okupačních zónách Německa měnovou reformu, na kterou Sověti zareagovali 23. června svou měnovou reformou ve svých zónách.

Nová východní marka měla platit i pro západní sektory Berlína, čímž by bylo dosaženo finančního a hospodářského vázání západních sektorů na sovětskou zónu. Západní spojenci proto zavedli západní marku i ve svých berlínských sektorech.

V noci z 23. na 24. června reagoval Sovětský svaz přerušením elektrického proudu pro západní sektory a po několika hodinách uzavřením všech pozemních a vodních přístupových cest. Na blokádu nebyli západní spojenci připraveni. V západních sektorech Berlína žilo 2,2 milionů obyvatel a bylo zcela závislé na zásobování zvenčí. V té době se zde nacházely zásoby potravin na 36 dnů a uhlí na 45 dnů.

11. července potvrdil starosta města ve svém projevu neotřesitelné rozhodnutí Berlíňanů odporovat pokusu o vnucení sovětské vůle hladovějícímu městu. Tato informace vyšla z berlínské radnice umístěné v sovětském sektoru a její autoři byli okamžitě zatčeni a odsouzeni za "zločin proti lidskosti".

9. září se za účasti čtvrt milionů obyvatel Berlína konalo u trosek Reichstagu protestní shromáždění na kterém Franz Neumann vyzýval k nekapitulování. Pár odvážlivců vylezlo na Brandeburskou bránu a strhli sovětskou vlajku. Ti, které se Sovětům podařilo zadržet, byli odsouzeni k pětadvaceti letům nucených prací.

Zpočátku spojenci nebyli zajedno v politice vůči Berlínu. Ale po Československém únoru byl Západ rozhodnut neustoupit v Berlíně ani o píď. Nakonec se prosadil americký vojenský guvernér města Lucius D. Clay, který 25. června dal rozkaz ke zřízení leteckého mostu. Už příští den přistálo na letišti Tempelhof v americkém sektoru první letadlo operace Vittles. Britové  začali operaci Plain Fare o dva dny později. Použili své vojenské letiště Gatow a vodních ploch jezer pro nasazené hydroplány. Na letech se později podíleli letci z Nového Zélandu, Austrálie, Kanady a Jižní Afriky.

Z počátečních 120 tun denně se během týdnů objem zboží velmi rychle zvýšil. Rekordu bylo dosaženo 15. dubna 1949 s 12 840 tun za jediný den. Největší položkou (62,8%) bylo uhlí na topení a výrobu elektrického proudu. Dále se jednalo o benzin, pšenici, potraviny, léky a také stavební materiál, který se většinou použil na další stavbu letiště Tegel ve francouzském sektoru. Letadla přistávala v neuvěřitelných minutových intervalech.

Téměř po roce bylo evidentní, že blokáda nedosáhla původního záměru - anexi západních sektorů. Proto bylo 12. května 1949  opět obnoveno tranzitní spojení do Berlína a letecký most mohl být ukončen.

Během  leteckého mostu zahynulo. 39 Britů, 31 Američanů a 6 Němců.

Poprvé se uplatnila Trumenova doktrína, která byla vyhlášena 12. března 1947. A i když se týkala především Řecka a Turecka, spíše se o ní hovoří jako o "zadržování komunismu". Ne nadarmo Trumen prohlásil: "Z Berlína se nehneme, tečka.".