Babička s dědečkem chtějí vnoučata

Průměrný věk žen které mají první dítě přesáhl třicítku a rodit ve čtyřiceti není výjimkou. U mužů je průměrný věk u prvního dítěte třicet dva. Ale jsou známy případy kdy muži mají děti i po šedesátce. 

A zdá se, že průměrný věk prvorodičů se bude ještě zvedat. Tím se samozřejmě zvedá i průměrný věk prarodičů. Zatímco dříve bylo běžné, že prarodiče byli i čtyřicátníci; nyní se stávají prarodiči v šedesáti a dokonce i po sedmdesátce. Někteří se být prarodičem ani nedožijí. Jiní už mají některé zdravotní problémy, kdy sami potřebují pomoc, kterou jim ale jejich děti nemůžou nabídnout, protože se starají o své malé děti. Stává se, že někteří z dětí si k sobě vezmou i své staré a nemocné rodiče. Náhle ale zjišťují, že nemají jedno (dvě, tři..) děti, ale tři (čtyři, pět...) dětí, o které se musejí starat. A když je některý z rodičů postižen třeba Alzheimerem, tak jsou natolik zahlceni péčí o děti i rodiče, že přestávají stíhat všechny patřičně obsloužit. K tomu se může stát, že i rodiče manžela nebo manželky onemocní a potřebují taktéž péči.

Dříve babičky a dědečkové předávali ústní tradice svého rodu a s vnoučaty čundrovali po republice a vyprávěli jim své příhody z dětství a mládí. Tím nenásilnou formou ukazovali na změny, které za jejich života proběhly. Věci které v žádné knížce nenajdete. Tato doba pomalu ale jistě končí, aniž by si to rodiče uvědomovali. A bude to horší. Vícegenerační soužití, jak jsme je znali z našeho dětství, nepozorovaně mizí. A to i přesto, že statisticky se lidský život prodlužuje. Jenomže o to rychleji se prodlužuje doba, kdy žena a muži mají první dítě. V budoucnosti můžeme očekávat dobu, kdy se prarodiče nedožijí svých vnoučat, nebo budou už ležet v LDN.

Nikde se o tomto problému nemluví. Domnívám se, že se jedná o další časovanou bombu ústupu Evropy k postupné světové bezvýznamnosti.