Apoštol přímé demokracie Tomio Okamura

Po rozpadu Úsvitu, který by se spíš dal nazvat Stmíváním, vznikla nová Okamurova strana Svoboda  a přímá demokracie (SPD), která se rozhodla  prosazovat zásadní ústavní a legislativní změny směřující k obraně svobody a demokracie. 

SPD považuje za nutné ukončit demo-demokracii, ve které vládnou kmotrovské stranické mafie. Když odhlédneme od toho, že i SPD je politická strana, a podle této terminologie, by i ji měla ovládat kmotrovská mafie v čele s japonským samurajem Tomiem Okamurou;  podívejme se blíže na jejich volební program,  v němž dlouhodobě dominuje zákon o referendu, jehož výsledky budou pro politiky závazné a zákon o přímé volbě a odvolatelnosti politiků.

Na první pohled se zdá, že se jedná o nejvyšší stupeň demokracie. Jenomže na druhou stranu se už z jejich volebního programu nedozvíte kolik procent občanů, nebo spíše voličů, kteří se dostavili k volebním urnám,. může dotyčného politika odvolat. Demokratické je 50% voličů, kteří se dostavili k volbám;  protože si nedovedu představit,  že by zvoleného politika odvolávali lidé, kteří ho nevolili, ale voliči jiných kandidátů a nebo nevoliči,  zmanipulování některým hysterickými politiky, kteří nebyli zvoleni.

Pokud by byla určena hranice demokratických padesáti procent, tak zvolení politici můžou být v klidu, protože sehnat padesát  procent voličů, aby podepsali archy vyzývající k odvolání dotyčného politika se pohybuje v oblasti sci-fi. To samé v případě referenda.

Ovšem jiná otázka je, pokud SPD uvažuje, že stačí aby arch, žádající odvolání demokraticky zvoleného politika, podepsalo padesát či třicet tisíc lidí, aniž by to byli voliči. I takto si to, tito  obhájci svobody a demokracie, můžou. představovat. 

Co by nastalo? Nejspíš by každého půl roku probíhaly v jednotlivých volebních okrscích nové volby, protože ihned po zvolení dotyčného poslance, by poražení kandidáti začali shánět podpisy, které by vítěze odvolaly a do parlamentu by přišel nový "vítězný" kandidát, který, než by se stačil rozkoukat, by byl odvolán a nahrazen jiným.A hned poté by začalo nové kolo  shánění podpisů na odvolání zvoleného poslance. Výsledek? Totální rozvrat parlamentu. a totální ochromení jeho činnosti  Za čtyři volební roky by se taky mohlo stát, že by se mohlo složení parlamentu několikrát obměnit. Pak nezbývá něž se zeptat: mají v tomto případě parlamentní volby smysl. A kdo zaplatí ty miliardové náklady na neustále se opakující referenda a volby - nejspíš Pitomoi Okamura.

Domnívám se, že by pan Okamura měl zvažovat o přejmenování své strany na Svoboda a přímá anarchie. Byl by to určitě přesnější název.

Je známo, že minimálně patnáct procent voličů nepřemýšlí (pan prezident uvádí číslo 50%) a volí klipově. Proto se od dob Sládka, vždy objeví některá obskurní strana v parlamentu a několik dalších se voleb, naštěstí bez úspěchu, zúčastní.

A přece jenom si dovolím přidat jednu karikaturu. Myslím, že je víc než výstižná.