Vyjádřil se nedávno Tomáš Klus. S dovětkem, že sám svět nespasí. A taky, že nejlepší je, nechat to na voličích. Slova hodná tesání do kamene.
Pár věcí, které tak trápí naši společnost, bych přece jenom uvedl. Teď už výhradně ze své hlavy.
1) Proč jsou komunisti tak blízko vládě? Protože je nikdo nezrušil. A že k tomu byl důvod, a že k tomu byla příležitost. Na začátku r. 1990, kdy společnost ovládl disent v čele s Václavem Havlem. A stačilo málo, jenom chtít. A mohutné manifestace lidí, by soudy přiměly, aby značku KSČ, včetně všeho, co by mohlo mít v názvu komunistický, komunistická, komunistické, bez výjimky zrušily. Kdo to tenkrát nechtěl? A proč jsou dnes tak blízko vládě? Protože opodemoklub odmítl uznat výsledek demokratických voleb a odmítl se podílet na sestavení vlády.
2) Střet zájmů premiéra. Tento pojem do doby nástupu Andreje Babiše do politiky nikdo neznal. A střet zájmů, jak se dnes vykládá, tu přece byl. Pan kníže Schwarzenberg, majitel značných pozemků v jižních Čechách, zámku Orlík, někdejší ministr zahraničních věcí, snad nebyl ve střetu zájmů? A že by jeho lesní pozemky nebraly žádné dotace? A co někdejší pan ministr zemědělství Jurečka? Jeho zemědělské podnikání, že by nebralo dotace? Možná že už nemá nic, je to převedeno na manželku, bratra. To Babiš šel ještě dál. Agrofert převedl do svěřeneckého fondu. To je čistčí, nemá totiž vliv na hospodaření firmy, ani na její podnikatelské aktivity, ani na uplatňování jejího práva na dotace. Může jí pouze fandit, to možná dělá. Zamezit vstupu do politiky lidem, kteří svým podnikáním dosáhli jistého majetku, by znamenalo nutně změnu Ústavy. Ta totiž garantuje právo každého občana ČR, který dosáhl 18-ti let, volit a být volen. O majetkových poměrech, které by takové právo neumožňovaly, Ústava nemluví. Takže změnu Ústavy. "Vláda věcí Tvých, nechť se k Tobě navrátí, lide navrátí". Kdo je to lid? Chudý lid, aby s lupou hledal. V Parlamentu tedy rozhodně nikdo chudý nesedí. Takže je vlastně každý ve střetu zájmů, neboť jeho blaho, jest mu nadevše.
3) Věci, ke skutečnému řešení, se odehrávají spíše v rovině moci soudní. Neschopnost spravedlivě rozhodnout ve věci H-systému, kauza Čapí hnízdo je asi k smíchu už každému, rozsudek po 7 letech kauzy Rath (od začátku jasné), stále se táhnoucí kauza letadel Casa, toť opravdu výkladní skříň naší justice. Hlavně kauza H-systém, kde si lidé na své náklady své domy postavili, má snad jediný možný rozsudek. Dostavění těch domů nemůže za sebou táhnout žádné dluhy, tak ty lidi nechte na pokoji, ať si své domky v klidu užívají. Takže novela justice je více než potřebná.
Nastává okurková sezóna. Užijme si jí.
