Těžší maturita z matematiky.

Je předmětem protestů učitelů i žáků. Po zmírnění hodnocení z necelých 17% neúspěšných zůstanou nakonec necelá 3%. Je vcelku zajímavé, že těžší stupeň z matematiky si vybralo pouhých cca 1,7% studentů, z toho pak celých 1,5% jsou studenti gymnázií. V číslech je to asi 1750 studentů, z toho 1500 z gymnázií, z celkových cca 100000 studentů v maturitním ročníku. Aspoň tak to uvedly dnešní servery. Studenti gymnázií potřebují vyšší stupeň obtížnosti k přijetí na vysoké školy a to mnoho z nich na prestižní studium v zahraničí. Ostatních 98,3% studentů si vybralo nižší stupeň obtížnosti. Co to může signalizovat?

Reforma školství musí bezpodmínečně začít už od I. stupně ZŠ. Nebude možné držet základní školu v obci, kde se sejde v ročníku pouze 1. třída, nebo, kde se učí v jedné hodině dokonce žáci z různých ročníků. A to ani na prvním stupni. I když proti tomu budou maminky protestovat. Zavést do praxe školní autobusy a přizpůsobit vyučovací hodiny tak, aby se mohly shromáždit všechny děti z ročníku, by nemělo být tak obtížné. Tak veliká naše země zase není. A vytvořit náročnější výukové osnovy a samozřejmě jistou vědomostní konkurenci mezi žáky. Aby se nepropouštělo do vyšších ročníků jenom proto, že škola má za každého žáka peníze a když o něj přijde, přijde i o peníze.

Na středních školách potom už studenty pořádně zmačknout. Je pravda, že dříve nebyly testy, ale maturitní písemky z matematiky a češtiny byly také. Ale hlavně, studenti, kteří evidentně nestačili, byli vyřazování už během nižších ročníků a k maturitě připuštěni nebyli. A to se dnes asi až tak moc neděje. 

Volá se po vyšší úrovni vzdělání, pak je ovšem nutné tuto vyšší úroveň vzdělání nabídnout a následně prosadit. Maturant ze středních škol průmyslových musí být schopen zastat pozice ve středních stupních řízení. Mistry, výkonné pracovníky na postech výkonných manažerů. A musí být i připraven ke studiu na vysoké škole. Maturanti z gymnázií musí být pak cílevědomě připravování ke studiu na VŠ a tlak na jejich vědomosti pak musí odpovídat obtížnosti jejich zkoušek. Za hlubokého totáče se mě podařilo vyjet se Sportturistem na hezký zájezd do Dánska. V programu byla i návštěva Helssinoru, Hamletova hradu. Průvodkyně, Češka, která v Dánsku žila od emigrace v r. 1948 se nejistě podívala po autobusu a jako jestli víme Shakespeare, Hamlet a tak. My jsme věděli, jestli vědí i všichni maturanti dnes, to bych nevsadil. Na gymnáziích určitě, ale jinak? Ze mě by ale za boha nedostal jméno frontmana skupiny Tublatanka, což dnešním maturantům nečiní sebemenší potíže.

Střední úroveň vzdělání jsou ovšem také výuční obory. Kdo kdy vymyslel výuční obory s maturitou, ten zahájil útlum a ústup z pozic tohoto oboru. Závěrečná zkoužka a výuční list musí být opět plnohodnotné vzdělání, které umožní vyučenci plnohodné zapojení do pracovního procesu. Řemeslo má zlaté dno. Dnes je to jinak, jseš blbej, půjdeš do učení.

A vysoké školy? Samozřejmě školné a samozřejmě preference oborů, které společnost potřebuje. K čemu jsou ty houfy politologů, to ví jen sám milej pánbůh. A školné? Ať si studuje někdo více vysokých škol, ale ať si je zaplatí. V praxi potom bude o dost úspěšnější, než ten kdo nestudoval a tak se mu náklady vrátí.