Taky jsem dostal přidáno.

Plných 0,4%. Rozuměj, důchodu. Na položce základní výměra to činí závratných 10,- Kč. Spolu s procentní výměrou to je důchod, který budu pobírat po celý rok 2014. Jsem ten důchodce, který si k důchodu snaží přivydělat nějakou korunu navíc. Nakonec na to je náš důchodový systém stavěn. Důchodci, kteří už v důchodu jsou si musejí nějak vypomoct sami, ti mladší a mladí mají k dispozici další důchodové pilíře. Ten nejdůležitější je druhý pilíř. To, že ho zboural sám předseda vlády v demisi Rusnok, když se od něj odvrátil co významný pracovník v oblasti důchodových fondů, je skandál, který by mu neměl projít.  

Takto je to tak, že my důchodci a ještě lépe důchodci pracující, jsme sanovali státní rozpočet. Jsem pravicový volič a Kalouskův řez do živého stařeckého masa jsem se skřípěním zubů přijal jako, že když všichni, tak všichni. Jde o zrušení té daňové slevy ve výši 24.840,- Kč na poplatníka, pro pracující důchodce. Kdyby to mělo znamenat další snížení schodku HDP pro r. 2014 pod 100 miliard, byl jsem s tím (nadávaje na poměry do polštáře) ochoten se smířit.

Jenže ono je to jinak. Přijatý státní rozpočet 2014 bude 112 miliard. Pak je to ovšem o něčem úplně jiném. Pak nastupuje prostý jednoduchý výpočet, že důchodkyně, která přijala práci v obchodě na doplňování regálů za 10.000,- Kč měsíčně, má svůj roční příjem 120000,- zdaněný částkou 42.840,- Kč, což je plných 35,7%. Oproti jinému zaměstnanci, nedůchodci, o více než 20% víc. A to je práce pro ombudsmana a ústavní soud. Neboť nelze mezi pracujícími dělat takové rozdíly.

Považoval jsem to za jakousi nepsanou dohodu. Zmáčkneme se a ono se to obrátí k lepšímu. Ale neobrátí. Nově vznikající vláda se chystá hýřit, svěřené státní peníze prošustrovat. Na důchodce se ovšem zapomnělo. Plných 0,4%, nebo nic, vyjde nastejno. Nedávné prakticky úplné rezignování České spořitelny na poskytování aspoň malého úroku na vklady a účty střadatelů, lidumilný krok ČNB směrem k devalvaci koruny, který přinesl další znehodnocení peněz těch nejpotřebnějších (to jsou ti, kteří si v prachu, potu a slzách koulí svojí kuličku, zoufale ji brání proti nenasytné státní moci, která jakoby neměla nic důležitějšího na práci, než jim tu kuličku stále obrušovat).

Růst HDP je podmíněn trhem. Když se bude nakupovat, HDP poroste. Jestli zmíněné kroky našich největších bank měly vést k podnícení trhu, tak mám skoro pocit, že se tady prognóza sekla. Nakonec i největší vizionář, velký kritik všeho kapitalistického pan exprezident Havel, to viděl už před lety jasně. Když kdysi ve funkci prezidenta při návštěvě ve Škodě Mladá Boleslav, vyjádřil podiv nad tím, k čemu vlastně se vyrábí tolik aut. Jeho vize se naplnila. Všeho je dost, auta se šrotují ještě dávno plně funkční, potraviny, hadry, všechno se kupí, vyhazuje, kazí. Životní náklady ovšem rostou, člověče plať, nakupuj, zadlužuj se, všechno jedno, hlavně, že tě máme v hrsti.

A oni nám přidají na důchodech 0,4%. To teda fakt přepískli.