A vypravoval si s nimi o sankcích. Asi, že jsou nesmyslné. To je ovšem na odsouzení, za to mu hrozí 8 let a americkému prezidentovi zahájení procesu odvolání z funkce.
Aby prozradil to co nikdo neví, by bylo, do kterého hrníčku v kredenci si ukládá paní Melanie peníze na denní spotřebu. Protože jestli je někdo obviněn ze styku s občanem z Ruska, muselo by se jednat o nepřítele, a to by znamenalo válečný stav, a nebo v době míru, který máme teď, vyzradit jinému státu přísně střežené tajemství. Ale tady šlo o podezření ze styku v době prezidentské kampaně. Takže žádné vyzrazené tajemství, ale rozfoukávání ohně studené války s Ruskem. Amerika bohužel neuhnula s cesty, která ji svedla na pole nedůvěryhodnosti.
Ta historie vývoje styků Ruska se Spojenými státy po pádu komunismu v Evropě není tak stará aby si na to člověk nepamatoval. Nebylo asi sametovější revoluce než byl rozpad Sovětského svazu. Ty konflikty v Dagestánu, Karabachu měly spíš náboženský charakter, šlo o pokus vytvoření islámského státu. Jinak ale panoval víceméně klid, tak odlišný od rozpadu Jugoslávie.
V Moskvě se ujal moci Jelcin, který velkoryse nabídl Američanům ruské nerostné bohatství. Amerika chválila Rusko, v té době to byl veliký přítel. Chodorkovskij zajistil ropu, Abramovič utekl, aby si naklonil Jelcina tím, že daroval jeho dceři vilu nedaleko Saint-Tropez. Vše zalévalo slunce a Amerika velebila Rusko. Přišel Putin a všechno se zadrhlo. Odřízl západní kapitál od nerostného bohatství Ruska. A od té doby je všechno špatně. Amerika a EU začala silně tlačit na Rusko. Vyvolání vládní krize na Ukrajině, tlak na ovládnutí černomořského přístavu Sevastopol (Jaceňuk: "Až bude Ukrajina členem NATO, první bude výpověď ruské vojenské základně na Krymu"). Do té doby si Krymu Rusko nijak nevšímalo. Psal se r. 2014 a Putin už byl ve svém třetím prezidentském období. Krym je autonomní republika s vlastní vládou a parlamentem. Proběhlo referendum a příklon k Rusku byl potvrzen volbami. Ty nikdo nezpochybnil. Přesto je Krym neustálou záminkou k politice sankcí vůči Rusku.
Americká stíhačka si stěžovala, že byla sledována ruskou stíhačkou nad Černým mořem. Co by se dělo, kdyby ruská stíhačka létala nad Mexickým zálivem? Polsko zbrojí, protože má obavy z ruského budování základny v Kaliningradu. Kaliningrad je na území Ruska. Dvě americké letadlové lodi se svým doprovodem křižují v Jihočínském moři. Kim Čong Un se nechal slyšet, že bude jednat, když odplují. Neodplují, takže v regionu panuje válečné napětí.
Ve státech Evropské unie je vytvářen strach z Ruska, NATO žádá od svých členských států zvýšení výdajů na zbrojení. Tak žijeme znovu v období studené války?
V listopadu uplynul rok, kdy nizozemští vyšetřovatelé oznámili příčinu katastrofy letu MH 17 nad Ukrajinou. Bezpochyby příčinou byl zásah raketovým systémem Bug starší ruské výroby. Kdo dal příkaz k odpálení, kdo zmačknul spoušť a v koho držení ta zbraň byla, slíbila vyšetřovací komise oznámit do konce března 2017. Máme prosinec a nic. Ukrajina už je trvale rozdělená. Východní regiony Doněck a Luhansk vyhlásily samostatné lidové republiky. To tak je, bylo by dobré, aby se velmoci na tom shodly. Nic špatného se nestalo na rozdělení Československa, naopak, nic hrozného nepřinese ani odtržení Katalánska. O brexitu nemluvě. Obyvatelé Krymu, východních regiónů Ukrajiny, Katalánska a Velké Británie tak rozhodli a nikdo do toho nemá právo vojensky a politicky zasahovat. Dobré sousedské vztahy po takovém rozdělení předvádí nejlépe Česko a Slovensko.
