Řešení soužití s Romy podle Kocába aneb jde to i jinak.

Také jsem s úžasem sledoval vystoupení Michaela Kocába na ČT 24 dnes ráno. Nejede se podle scénáře, který on sám vypracoval v době svého účinkování ve Fischerově vládě. Je potřeba mnoho terénních pracovníků, záchytných sociálních míst a to stojí mnoho peněz. Za Kocába se vydávalo 600 milionů, ale je potřeba 1 miliarda, nebo radši 2 miliardy. Celý problém tkví ve vzdělanosti, je potřeba dohlížet na docházku dětí do školy, osvětově působit na rodiče, aby je do školy nejen posílali, ale taky dohlíželi na jejich práci pro školu doma. Tolik v kostce pan Kocáb. 

Jako obvykle je Michael Kocáb úplně mimo mísu. Romská populace většinově o vzdělání nestojí a dávat jim nějaké bonusy v tom, že se bude úroveň jejich vzdělání posuzovat méně přísně je úplně špatně. Zvláště teď, kdy školství všeobecně bojuje o uznání, že dokáže produkovat populaci se světovou úrovní vzdělání. Do toho má přijít maturant, nebo doktor, inženýr, který to dostal jenom proto, že je Rom? To bych řekl pane Kocábe, že jsme přeci jenom kousek dál. I po těch trapných událostech na plzeňských právech.

Přečetl jsem si, že romská rodina v pronajatém bytě zaplatí i 12.900,- Kč za měsíc. Připočtu-li inkaso (elektřina, plyn, koncesionářské poplatky) cca 2.000,- Kč, topení - 2.000,-, voda cca 500,- dostanu se k číslu 17.400,- Kč. Tyto peníze musí stát dodat na dávkách, aby je vůbec mohl následně vybrat. Musí dodat víc, protože jsem nepočítal náklady na jídlo, ošacení atp. Proč se divíme, že pak takový nájemník odmontuje těleso od topení, prodá ho do sběru a jde si stěžovat, že má v bytě zimu. Není to totiž jeho, nic není jeho, on v podstatě o žádný majetek nestojí. Na rozdíl od nás, kteří si tu svojí kuličku koulíme a snažíme se jí zvětšovat.

Tady je na místě vložit výrok Davida Ondračky Trasparency Int., totiž, že na každých 500 miliard státních zakázek se korupcí přijde o 100 miliard (o plných 20 %). Pak se ovšem špatně soudí cikán zadržený při krádeži kousku měděného drátu. Zvlášť, když je dost chytrej na to, aby tu předchozí větu před soudem řekl.

A tady se nabízí řešení. Domy, ve kterých bydlí Romové, jsou většinou vybydlené, bez omítky, zatéká střechou atd. Stát vytvoří stavební firmu pod vedením zkušených vzdělaných stavařů, která nabere do práce obyvatele takto vybydlených domů. Dodá materiál a zařízení a podle projektu dům kompletně opraví a zrenovuje. Po dobu renovace postaví v blízkosti sestavu obytných buněk RAN, kam obyvatele na čas vystěhuje. Po dokončení dům, včetně bytů daruje (prodá za 1,- Kč), dosavadním nájemcům, kteří se na té renovaci podíleli (jsou to zaměstnanci oné firmy).

A budou mít svůj majetek. A uvidí se jestli jim aspoň toto něco říká. Stát přestane vyplácet dávky, naopak bude mít příjem z daní, příjem ze sociálního a zdravotního pojištění. Dům bude zachráněn a já jsem přesvědčen o tom, že si obyvatelé toho domu na svůj majetek nenechají od nikoho sáhnout. A budou chtít tento majetek zvelebovat, tak jak to děláme my ostatní. Budou mít tedy zájem i o práci, aby měli na zvelebování svého majetku peníze.

To, že to stát bude něco stát, to je víc než jasné. Zachrání se ovšem domy, které se stejně udržují se značnými náklady. A nepřizpůsobivým se dá do rukou majetek. Možná se pak stanou přizpůsobivými.