Putin nebyl mezi pozvanými.

V Polsku se odehrála vzpomínková akce na začátek II. světové dálky. Pozvaní byli čelní představitelé vítězných mocností, dva nejvyšší představitelé Německa a mnoho dalších význačných hostů, včetně našeho prezidenta.

Prezident Ruska mezi pozvanými nebyl. Vždycky mě zajímalo proč má Rusko pro Poláky tak špatný kredit. Vojska obou Ukrajinských frontů se zastavila před Varšavou, aby doplnila stavy svých armád, vyměnila zraněné, opotřebované, doplnila zásoby a vojenskou techniku a po dlouhém tažení si odpočinula. Možná, že v tom hrála roli i nějaká Stalinova politika, ale z vojenského hlediska to bylo logické. Ostatně nedávno o tom běžel v ČT pořad Rusko ve válce, kde toto vysvětlení vypadalo zcela věrohodně. Varšavu se zemí srovnalo Německo, prezidentovi Steinmeierovi stačí omluva (kolikátá už?).

Německo vstoupilo na území Polska na sedmi místech 1. září 1939. Po 17-ti dnech vstoupil na území Polska z východu Sovětský svaz. Co ho k tomu vedlo?

Ta historie je už staršího data, přesto velmi důležitá. V létě roku 1919 vtrhly na území SSSR bez vyhlášení války ozbrojené síly čtrnácti států. Plán byl ambiciózní. Bělogvardějské armády měly společně s interventy táhnout na Moskvu ze severu, z východu i ze západu. Rudá armáda všechny pokusy odrazila. Přesto anglo-francouzští interventi rozpoutali ještě dvě ofenzívy proti sovětskému Rusku. V dubnu1920 Poláci, kteří žádali celou západní Ukrajinu, vtrhli na Ukrajinu a obsadili Kyjev. Zde se jim postavila Rudá armáda a vrhla je zpět. Spojenecké vlády spěšně Poláky zásobily a polská ofenzíva opět vrátila frontu zpět. Sovětská vláda uzavřela rižský mír, kterým vrátila Polákům západní část Běloruska a Ukrajiny.

Přenesme se o 19 roků dál, do r. 1939. 17. září 1939, zatímco nacistické kolony táhly do vnitra Polska, překročila Rudá armáda předválečné polské hranice a obsadila Bílou Rus, západní Ukrajinu a Halič dříve, než se tam mohly dostat nacistické hordy. Rudá armáda postupovala rychle na západ a obsadila celé území, které Polsko anektovalo ze Sovětského Ruska v r. 1920. Pro bezpečnost Ruska proti nacistické hrozbě "bylo zřejmě nutné, aby ruská armáda stála na této linii...." prohlásil Winston Churchill v rozhlasovém projevu dne 1. října 1939.

Když válka v Evropě skončila, prohlásil Winston Churchill v poselství maršálu Stalinovi: "Budoucí generace ocení, čím jsou zavázány Rudé armádě, stejně jako to bezvýhradně uznáváme my, kteří jsme byli svědky těchto hrdinných činů" Týž Churchill 5. března 1946 ve Fultonu ve státě Missouri volal k americkému lidu, že je potřeba vytvořit spojenectví mezi Velkou Británií a Spojenými státy proti "vzrůstajícímu ohrožení a zkáze křesťanské civilizace" ruským komunismem. A opět Churchill, který nakreslil na mapě Evropy klikatou čáru, později nazvanou Železná opona. A studená válka zahájila svůj chmurný život.

Prezident Ruska Putin nebyl mezi pozvanými ke vzpomínkové akci na zahájení II. světové války.