Postříkaný maršál.

Historie je prevít. Popisuje bez emocí, za to přesně, podle mnohých záznamů historii všeho, co se kdy událo. Zdůrazňuju, bez emocí, to jest zapomíná na útrapy jednotlivců, na oběti, které události přinášely. Zvýrazňuje pouze 

hrdiny a význačné osobnosti popisované události. A tak se může stát, že my jako národ uctíváme odkaz husitů (naše bojové zástavy pochodují při znění husitského chorálu "Kdož jste boží bojovníci"). Přitom Žižkovo tažení muselo přinést utrpení mnohých při vypalování hradů a zámků v celých Čechách. Přesto Žižku uctíváme, protože shromáždil vojsko, které dokázalo porážet mnohem silnější vojska křižáků, přicházejících k nám ze Západu.

Při osvobozování Čech v r. 1945 padlo 49348 ruských vojáků, 1730 Rumunů, 887 Poláků, 112 Čechů. Tanky maršála Koněva svedly v bojích o Prahu velice kruté boje, což dokladuje řádově více mrtvých Němců. Uvádí se až 85000 padlých, zraněných a zajatých Němců. A spekulovat, že Prahu mohla osvobodit americká armáda mnohem dříve, je pouhá domněnka. Ještě 30. dubna stála americká armáda teprve na hranicích. A Amíci měli možnost postupovat po dohodě se Sověty už 30. dubna. Hnuli se až 5. května. 7. května vstoupili do Plzně. Jejich ztráty na celém západočeském území činily 116 padlých, padlo také 14 Čechů a 15500 Němců se vzdalo do zajetí.

"Já trvám na tom, že Plzeň osvobodil Patton", zpívá Honza Vyčítal a pokračuje: "Jak pestrý krovky, tančily holky ze Škodovky". Po právu mají v Plzni pomník americkým osvoboditelům.

Nechme Praze pomník Sovětským osvoboditelům. On je tam ještě pomník rudoarmějcům ve Vrchlického sadech u Hlavního nádraží a hlavně památka padlých na Olšanech. A že maršál Koněv nechal zbytečně bombardovat Mladou Boleslav? Už po válce? To je válka, držela se tam skupina německých vojáků, kteří se chtěli pokusit probojovat k Američanům. Probojovat až do Plzně. Kolik mohli ještě nadělat škody?

Zbytečného bombardování, bez logického vysvětlení, se historie 2. světové války dočkala bohatě. Bombardování Drážďan 13. února 1945, tři měsíce před koncem války, za rozhodnutého stavu. Bombardování americkým letectvem a spojeneckým RAF si vyžádalo 25000 obětí. V noci ze 13 na 14. února žhavé peklo v ulicích Drážďan dosahovalo 1000 stupňů. To nebyl útok proti wermachtu a jejich technice, ale proti lidem, obyčejným Němcům, kteří měli války už dávno dost. "Zbloudění" (cca 300 km) několika amerických letadel nad Prahu a vybombardování Vinohrad je už opravdu jen smutnou epizodou. 

Kontroverzní účast Koněva na maďarských událostech v r. 1956 už byla záležitost smutného období studené války. Toto období, pro toho kdo v něm vyrůstal, je už také historií, kterou už nechceme opakovat.

Na době, ve které žijeme, je velmi cenné, že informace jsou k dispozici. Vycházejí knihy mnoha historiků, dokonce ČT ve svých pořadech na druhém programu (Ruská válka např., nebo i Historie. cs), přináší mnoho poznatků, které nám bývaly utajeny. Kdo chce, může si v historii listovat, je to těžké čtení, ale člověk pak nemusí mít pocit, že musí to veškeré plácání novinářů a některých politiků polykat bez rozmyslu.