Fórum proti prokremelské propagandě.

Fóra proti probruselské, proamerické, propagandě se nekonají. To leccos naznačuje. Ta prokremelská propaganda si žije vlastním životem mimo hlavní mediální maistream. Ten má pně k dispozici probruselská a proamerická propaganda.

Dospělo to tam, kam to dospět nemělo. Nad výroky některých světových, ale i našich předních politiků člověk jenom kroutí hlavou. Na druhou stranu prohlášení Ruska (Kremlu) mají logickou podstatu.

Po roce 1990, velkém vymírání komunismu, se rozpadl i Sovětský svaz. Jeho rozpad si zaslouží ovace, nikde žádná válka, vše proběhlo více než sametově. Rusko opustilo svou okupační zónu v Německu, odešlo z Československa, rozpustila se Varšavská smlouva, rozpustila se RVHP. Všechno bylo připravené pro život v Evropě, která se bude chovat na úrovni dnešní moderní doby, to jest naváže spolupráci na té nejlepší úrovni plné respektu ke specifickým potřebám jednotlivých států. Tak to mělo být, to jsme asi všichni chtěli, když jsme poslouchali Havla na Václaváku a na Letenské pláni. Místo toho přišla normalizace ze strany, kdy to asi nikdo nečekal. Prostor v Evropě vyklizený Ruskem si rychle usurpovalo NATO. Stoltenbergův výrok, že se NATO chystá rozšířit své působení ve Východní Evropě, rozhodně žádným mírovým nadšením neoplývá. NATO se rychle rozšířilo na pobaltské státy, všechny státy bývalého sovětského bloku se nadšeně přihlásily sami. K Rusku byla přijata misionářská politika, to jest budeme je učit "jíst příborem". A pokračujeme, připojit Gruzii, Ukrajinu a co dál?

Stařičký Gorbačov, svého času stejně jako Havel, miláček nekritické Ameriky, prohlásil v r. 2015 o Putinovi: "Rusko bylo rozvrácené, nejednotné, regiony chtěly odcházet. Putin dal novému Rusku řád a jasný směr směřování jeho vývoje. Kdyby nic jiného už neudělal, má o Rusko ohromné zásluhy".

Rusku nelze nic diktovat, Rusko nelze nikam tlačit, Rusko nelze vojensky porazit. To není propaganda, to je holý fakt. Tohoto "obra na hliněných nohách", chtěl v historii zničit kde kdo. Nikomu se to nepodařilo. Teď je to o to nepravděpodobnější, že Rusko má paměť. Paměť národa se tomu říká. Jestli se tato paměť národa někdy vyrovná s jejich érou komunismu, to je otázka, jejich vojenské úspěchy v nich ovšem hluboce zakořeněny jsou. O tom ať radši nikdo nepochybuje.

K té propagandě. Probruselská, proamerická je denně předkládána v míře vrchovaté televizí a tištěnými deníky. Prokremelská se možná vyskytuje a šíří po internetu. Vypněte ty servery, nic platné to nebude, už se vydávají i knihy. Nedávno vyšlá publikace s názvem Putin, obsáhlá encyklopedie Rusko mezi dvěma světovými válkami. A to se člověk dočte věci.

Ani v té televizi se zas tak úplně nedaří Rusku nasadit psí hlavu. Nelze vyvážet a jiným národům vnucovat naší severoatlantickou demokracii. To se dokonce říká už i v televizi. Rusko po r. 1990 to nedělá. Za války, které otřásají blízkým Východem a severoafrickými státy, může jednoznačně americká zahraniční politika. Válčí se jako vždycky daleko od jejich břehů, napětí se opět přenáší do Evropy. Komu to slouží?

Rusko bude strážit svoje hranice. Jestli-že NATO vybuduje své základny v Česku (jak by si přál pan Zahradil), nebo v Polsku, nebo v Pobaltských státech, může očekávat budování ruských vojenských základen v blízkosti hranic NATO. Rusko ovšem bude budovat na svém území, to jest logicky obrané základny.

Tak jak to tedy vlastně je?