Do hlavy nikomu nevidíš.

Česká televize a hlavně její zpravodajská ČT 24 má jasno. Za tragédií ve Žďáru je laxní nezodpovědný přístup lékařů psychiatrů a soudce, který umožnil vražedkyni volnost pohybu tím, že rozhodl o ukončení jejího ústavního léčení a umožnil její přechod k léčení ambulantnímu. ČT 24 svým neustálým přemýláním tohoto případu v podstatě určila směr, kterým se má případ vyvýjet. Už odstoupil ředitel psychiatrického ústavu (mohl, jsa důchodového věku a chatrného zdraví), silně zpochybněn je ošetřující lékař, který svým posudkem umožnil pozdější vražedkyni její volný pohyb.

Prostě ČT opět na někoho ukázala. Na to konto se přičinlivá ministryně spravedlnosti Válková už vyjádřila, že to vypadá na kárnou žalobu pro soudce, který tu ženu propustil do domácího ošetřování s poviností docházet na ambulantní léčení. Jak nakonec dopadne onen psychiatr, to zatím není jisté.

Každopádně je jasné, že se nikdo z těchto lidí, televizí předem odsouzených, ničeho nedopustil. Připustit názor, že kdokoliv, komu je diagnostikována nějaká psychická porucha, nesmí už nikdy mezi lidi, je přinejmenším poněkud zcestné. Navíc dovedeme si asi představit hlasitý protest naší ombudsmanky o potlačování lidských práv a svobod, o přímo huronském řevu příslušného eurokomisaře ani nemluvě. Schizofrénickými se dají ostatně nazvat i různé projevy náboženského fanatismu, ale taky například i dogmatické trvání na svých názorech, které mohou škodit okolí. Na příklad schizofrenická snaha alarmistů o prosazení zákonů, jež by nařídily ukázněnost zeměkoule, aby nemohla provádět tsunami, tornáda, výbuchy sopek, sucha, záplavy a podobná zvěrstva. Schizofrenickou se jeví i snaha USA prosadit se jako nejen policajt, ale i neodvolatelný ředitel Země.

Opatření navrhovaná ČT pro zvýšení bezpečnosti jsou plácnutím do vody. Školník na každé škole má v povinostech při otevření školy ráno dětem, u těch dveří stát a očima kontrolovat, jestli jsou to skutečně naše děti a nikdo cizí se tam necpe. V 8 hodin pak školu uzamkne. Jestli se stalo, že ve Žďáru tam při ranním vpuštění do školy vnikla cizí osoba, pak ta zodpovědnost je na organizaci té školy. Kolikrát tam takto asi přišel nějaký dospělý člověk, který si potřeboval něco ve škole vyřídit (ráno aby moc nezameškal v práci) a nestalo se nic.

Žijeme v demokratické zemi, zabarikádovat všechny možné instituce, domy, byty asi moc nejde. Jakými průchoďáky jsou na příklad nemocnice. O nějakých návštěních dnech a hodinách už dávno není řeč. To byly časy, když se pan doktor Strosmayer uklidil do sprch, aby se vyhnul otázkám návštěv. Za to doktor Cvach, ten byl návštěvám vždy k dispozici. Dnes je to tak, že v nemocnicích na lůžkových odděleních je korzo návštěv kdykoliv a že by na každém patře stál někdo z ochranky?

Případ ze Žďáru je nutno především důkladně vyšetřit. Jestli ta žena si vybrala cíleně tu jednu školu, pak se nedá mluvit o činu v nepříčetnosti, to by přece už své okolí ohrožovala po cestě autobusem, nebo vlakem, nebo čím vlastně přijela. Zaznamenal jsem i poznámku, že takto jednala proto, aby jí zasahující policisté zastřelili. Pak ovšem nejednala v nepříčetnosti, ale z rozmyslem. Jestli i toto je jenom nadhozená hypotéza, aby všichni koukali, pak je to smutné. Totiž to, že si na takovém smutném, tragickém případu dělají body další a další mediální pachatelé (pardon novináři).

Ono i to gesto pana prezidenta, že letos už ne (kandidátka je uzavřena), ale v příštím roce možná, po úvaze odmění oběť toho útoku, toho studenta za statečnost.

Kandidátka je uzavřena? Tak jí otevřte, pane prezidente, statečný čin je třeba odměnit hned!