Člověk v tísni v Rusku skončil.

Co tam vlastně dělal? Objížděl celou velkou širou Rus a vyhledával potřebné? Nebo kritizoval Rusko za legislativu, za potlačovaná lidská práva, za utlačování menšin, za konflikt východních regiónů Ukrajiny, nebo teda co?

Není pochyb o tom, že v Rusku žije mnoho lidí v tísni, na hranici chudoby, nebo přímo v chudobě. Podobně živořících lidí žije hodně i u nás v Česku, v západní Evropě o Spojených státech ani nemluvě. A teď kontrolní otázka? Působí u nás nějaká ruská humanitární organizace? Nebo snad v některém státě západní Evropy? V Americe? Neslyšel jsem, nečetl jsem, nevím o tom. Myslím, že tyto státy by s takovou organizací rychle vyběhly.

Rusko buduje svůj vlastní systém demokracie. Nedovoluje zatím spolky, které boří, ruší, blokují jejich cestu za vyrovnáním se západní Evropě, nebo Americe. Takovou ptákovinu, jakou vymysleli studenti Právnické fakulty UK by asi na Moskevských univerzitách nedovolili. Okupační stávka kvůli klimatu. Co vlastně se má stát? Co vlastně má kdo udělat, aby studenti, kteří se navíc sejdou na Palachově náměstí, byli spokojeni, že svou okupační stávkou něčeho dosáhli. No tak to by asi v Moskvě nešlo, stejně jako by asi neprošlo, aby někdo vyvěsil na budově Kremlu červené trenýrky. Logicky nemohlo projít ani exhibiční vystoupení skupiny Pusy Riot v moskevském chrámu Krista Spasitele.

Rusko propadlo v oblíbenosti Západu a hlavně Ameriky proto, že odmítlo zahraniční investory, hlavně americké,  vpustit do svého nerostného bohatství. Hlavně tedy ropy. Jelcin byl kamarád, Jelcin byl ochoten ropu v podstatě odevzdat. V Moskvě sice byly otevírány autosalony s přepychovými, drahými vozy, ale Rusové mnohdy nedostávali plat. Teď je to jinak. Plat má zaručen každý zaměstnanec, ropa a ostatní nerostné bohatství Ruska zůstalo národním bohatstvím. V tom tkví celý problém neoblíbenosti Ruska. My to částečně vlastně taky děláme a to znárodněním ložiska lithia v Krušných horách.

Člověk v tísni by se měl věnovat tomu, k čemu byl vytvořen. Pomáhat v zemích, kde probíhají válečné konflikty, kde vlády těch zemí ani nemohou řešit problémy svých chudých. Taky dělat pro zdejší, domácí lidi v tísni. Ale působit v zemích, kde žádné války nejsou, snažit se v takových zemích vyučovat demokracii, kritizovat lidská práva, to myslím není účelem jejich práce.