O předvánočním hemžení, měsíci „rusko kámoš“ a střílení z Aurory

...nejslavnější hesloVladimír Voráček

Skutečnost, že se blíží advent už v tuto dobu nikomu, kdo chodí po městě s aspoň trochu otevřenýma očima, nemohla uniknout. Vánoce na nás číhají doslova na každém kroku. Do svátečního hávu se začala oblékat náměstí i některé ulice, farmářská tržiště postupně mění sortiment i outfit a transformují se v adventní trhy. Obchody se předhánějí v nabídce „vánočních slev“ nejen hraček, módy, elektrotechniky, ozdob na stromeček, vánočních kolekcí, ale i pečiva nebo dalších sladkostí. Z jedné reklamy jsem se dokonce dozvěděl, že vánoce nebudou ty pravé bez klíčků od nového automobilu… No, nevím,

 V jednom supermarketu jsem už slyšel i koledy. Málem jsem zapochyboval, zda jsem se neocitl v nějaké časové smyčce. Ne, je to dobrý, ubezpečil jsem se, že jsem normální a je skutečně teprve začátek listopadu. A nic na tom nemění to, že z televize, z časopisů, ale i z internetu na nás začínají vybíhat vánoční reklamy, jako by se někdo rozhodl, že ani největší ignorant mezi námi nesmí zapomenout, že se vánoce už opravdu blíží a nic s tím nenaděláme.

Duchovní stránku adventu či vánoc jako požehnaných svátků lásky, klidu a pokoje, prožívaných mezi nejbližšími lidmi nepřipomíná nikdo; zato konzumní tvář vánoc se na nás valí ze všech stran. Obchodně marketingová lobby nám už zkrátka předvádí, co umí, a naznačuje, co nás teprve čeká, až opravdu přijde ten pravý vánoční čas.

Už nás to ani nepřekvapuje, je to tak každoročně, jenom to možná ještě někteří nechápeme. Hlava nám to nebere, protože máme pocit, že bychom si ještě – zvlášť teď, po „předdušičkových“ volbách a s nimi spojeném ruchu  - pár týdnů klidu bez vánočního hemžení zasloužili.

Při těchto úvahách mi padl pohled na kalendář, a uvědomil jsem si, jak tyto dny vypadaly v době ještě historicky celkem nedávné. V dobách mého dětství a mládí ještě v ulicích ani v obchodech nebývalo počátkem listopadu po vánocích ani potuchy. Jak to všude vypadalo, dokonale vyjadřuje báseň Samuila Maršaka, přebásněná J.V.Svobodou…Pamětníci, vzpomínáte?

Rudou barvou dneska září
sedmička v mém kalendáři.
Podívej se oknem: všude
v ulicích je všechno rudé…

Každé okno, každá střecha
jako by dnes hořela.
Tam, kde jindy tramvaj spěchá,
kapela jde zvesela.

Celá země — i my děti
velký svátek máme dnes.
Rudý balonek můj letí,
přímo k obloze se vznes'!

Na sedmý listopad totiž připadá výročí tak zvané Velké říjnové socialistické revoluce.  Dnes již devadesáté šesté. A tak mám návrh. Až půjdeme po ulici, zkusme si odmyslet všudypřítomnou vánoční výzdobu. A místo ní si představme rudé fangle se srpem a kladivem na budovách, včetně obytných domů, kam je byl povinen vyvěšovat domovník. Věřte nevěřte, pamětníci mi to potvrdí, i za okny bytů bývaly praporky, a soudruzi z občanského výboru chodili výzdobu kontrolovat; domovní důvěrníci neváhali u „opozdilců s výzdobou“ i zazvonit a připomenout, že XY zatím asi jen „nestihl“ praporky vyvěsit.

Na každém nároží, ba i na čekárně tramvaje byly vylepeny plakáty a vyvěšeny transparenty s hesly, která jsme ani nevnímali. Hesla byla dokonce pečlivě vybírána; byly na to i celé komise, které schvalovaly, zda vzhledem k aktuální situaci by to či ono heslo nemohlo být dezinterpretováno.

Některé „tutovky“ si dovoluji nabídnout:

• Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!
• 96 let Velkého října - 96 let bojů za mír, demokracii a socialismus na celém světě!
• Odkaz VŘSR - vybudovat Československou socialistickou republiku jako pevný článek světové socialistické soustavy!

• Myšlenky Velkého října - bohatý zdroj inspirace na naší socialistické cestě!

• Věrni odkazu Velkého října úspěšně realizujeme závěry sjezdu KSČ!
• VŘSR - vítězství nesmrtelného učení Marxe, Engelse a Lenina!
• Poctivá tvořivá práce - nejlepší oslava VŘSR!
• 96. výročí VŘSR - svátek všeho pokrokového lidstva!

• VŘSR - pochodeň světového pokroku!
• Bez Velké říjnové socialistické revoluce by nebylo svobodného Československa.
• VŘSR - počátek nové éry lidstva!
• VŘSR - počátek nových vztahů mezi národy!
• SSSR - opora boje utlačovaných národů!
• Přátelství a spojenectví se Sovětským svazem - záruka bezpečnosti a štěstí našeho lidu!
• Sovětský svaz - náš nejvěrnější přítel!
• Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!
• Po boku Sovětského svazu za další úspěchy naší socialistické vlasti!
• Ať žije a upevňuje se přátelství národů Sovětského svazu a Československé socialistické republiky!
• Sovětský svaz - opora míru a pokroku na celém světě!
• Se Sovětským svazem za mír, pokrok, za přátelství mezi národy, za komunismus!
• Kdo chce žít v míru - podporuje mírovou politiku SSSR!
• Tvořivá a důsledná mírová politika SSSR - naděje pracujících celého světa!
• Ať žije slavný, pracovitý a hrdinný sovětský lid!
• Ať žije, dále se rozvíjí a upevňuje světová socialistická soustava!
• Ať žije a dále se rozvíjí společenství socialistických zemí!
• Ať žije světové komunistické hnutí a jeho nejzkušenější oddíl - KSSS!

Když se tak na ta hesla dívám a promítám si atmosféru té doby, tak jsem vlastně rád, že už se na nás hrnou ty vánoce teď v listopadu.

Lépe být vánocemi předčasně atakován ze všech stran, než být jako kdysi touto dobou obklíčen srpy, kladivy, rudými pěticípými hvězdami a dalšími atributy obdivu k Velkému bratrovi, které neodmyslitelně patřily k povinné výzdobě u příležitosti oktrojovaných oslav výročí Velké říjnové socialistické revoluce a měsíce Československo-sovětského přátelství, lidově zvaného měsíc „Rusko - kámoš“ :-)

Jen se někdy děsím toho, že počet těch, kdo na tu dobu vzpomínají s nostalgií, a kteří by s radostí zase stříleli z Aurory nejen neklesá, ale i stoupá. Ale to je zas už jiný příběh.