Ve svatém jménu Ochrany klimatu

V oblasti životního prostředí se žádná podzimní ospalost nekoná. Týden ve světě začal s překvapivými informacemi z ochrany klimatu na summitu v New Yorku, v domácích luzích čistkou v rozkladové komisi energetického regulátora.

Nadto vláda řešila přidání další miliardy ze státního rozpočtu na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Srdce ekologických aktivistů musí zaplesat: energetika se konečně dostane z pevného řádu do chaosu!

Komu to však bude vyhovovat? Tuhle otázku jsem řešil se svým dlouholetým přítelem, se kterým prosazujeme udržitelnou energetiku. Dospěli jsme k závěru, že ochrana klimatu a obnovitelná energetika je v moci businessu, který pronikl nejen do státní správy, ale i do nezávislé instituce. Po solárním boomu je nyní na řadě biometan vyráběný z bioplynu v bioplynových stanicích. Pod touto taktovkou vystoupila v New Yorku šestnáctiletá aktivistka s emotivním výstupem k odstavení všech „špinavých“ energetických zdrojů! Naši politici nedali na sebe dlouho čekat a hned si přisadili, že konečně nastává doba splnění všech závazků ke snížení skleníkových plynných emisí o 80 % oproti roku 1991. Pak si pokládám otázku, jak bude vypadat energetika po roce 2030? Vzhledem k mému věku si můžu sobecky odpověď, „Je mi to jedno, protože už to možná ani nebudu vnímat“. Avšak člověk je tvor množivý a zakládá své další generace, tak tento problém nemůžeme opomíjet. Co businessmeni? Ti si mnou ruce nad dalšími přílivy peněz z dotací. Občan? Zase spláče nad výdělkem, přesněji řečeno v pravidelných výdajích bude zatížen další částkou peněz, které odevzdá státu ve formě daní anebo přímo, jak je tomu dnes tzv. solidární platbou u obnovitelných zdrojů.

Abych se opět vrátil ke svému příteli prosazujícího výrobu biometanu. Začal mi to vysvětlovat. Po roce 2024 nebudeme moci skládkovat biologicky rozložitelný odpad. Abychom zamezili únikům metanu do ovzduší, budeme odpad zpracovávat v bioplynových stanicích, ve kterých se vyrobí bioplyn. Bioplyn zmetanizujeme a vtlačíme do potrubního systému zemního plynu. Jak jednoduché. Když jsem mu položil otázku, jaký to má technický smysl, vždyť i bioplyn se dá energeticky využít bez zbytečných přidaných nákladů, tak jsem hned dostal odpověď, že by nemohl být vtláčen do potrubí zemního plynu. Na můj další dotaz, kdo to zaplatí, mi suše odvětil, že na to se bez obrovských finančních dotací prostě neobejde. Ale od koho, to už mi nedokázal odpovědět.

Tak jsme se zase dostali na počátek kolotoče, na konferenci o ochraně klimatu, kde se politici předhánějí s výzvami nad odstavením všech uhelných zdrojů ve jménu snížení emisí skleníkových plynů. S napětím očekávám, jak to bude s čistotou ovzduší při spalování biomasy.

Jak už to v našem regionu bývá zvykem, nedivme se, že tomu bude sekundovat vedení energetického regulátora, například podpořené „nezávislou“ studií svých kamarádů z konzultační firmy, za „přispění“ businessmanů v oblasti nízkouhlíkových technologií. Aby to bylo úplně správné, tak se rozkladová komise doplní o zastánce podporovaných zdrojů energie. Vrátíme se na začátek roku 2009, kdy regulátor řešil připojování solárních zdrojů do distribuční sítě bez určení podmínek v systému. Stačilo nastavit jednoduchá pravidla. Nejdřív se vydá licence a pak může budoucí dodavatel obnovitelné elektřiny uzavřít smlouvu na dodávku do distribuční sítě. Kdyby se tehdejší kormidelníci, čirou náhodou nedávno znovu instalovaní do vedení úřadu, tímto systémem řídili, pak by soudy nemohly posílat nevinné lidi za mříže.

To jako vážně chceme ještě jednou prožít to solární klišé usměvavých lobbistů? Pšt, my to vše děláme ve jménu ochrany klimatu  - občane nemluv nám do toho. Ty budeš jenom platit!