S růstem cen energií musíme počítat

Před měsícem jsem se ve svém blogu zmínil o energetické chudobě, která v České republice může nastat. V diskuzi jsem dostal otázky, jestli znám řešení. Upřímně neznám, teď to náš analytický tým řeší ve spolupráci s akademiky. 

Když jsem na podzim 2020 prezentoval analýzy cen energií s varováním možného nárůstu v důsledku nevyváženého trhu s emisními povolenkami, nejmenovaní energetičtí analytici dokonce tvrdili, že v roce 2021 bude elektřina levnější. Teď vystupují v médiích a s vážnými výrazy ve tvářích varují před zdražováním energií.

Navíc Rada energetického regulátora koncem roku 2020 předpokládala pokles cen silové elektřiny na trhu, čímž podle nich by mělo dojít k růstu takzvaného zeleného bonusu, který výrobcům elektřiny z podporovaných zdrojů garantuje dorovnání rozdílu mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. Na kompenzaci pro výrobce zelené elektřiny je třeba vynaložit víc peněz. Reflektuje to již vydané cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a předpokládá v roce 2021 růst nákladů na financování podpory asi o dvě miliardy korun. Z výše uvedeného předpokladu Rada ERÚ požádala dopisem ministryni financí Alenu Schillerovou, aby pro příští rok zvýšila státní dotaci těmto zdrojům nad zatím vládou schválených 27 miliard korun, což je částka stejná, jaká byla letos. Jinak by bylo totiž nutné zdražit podporu na obnovitelné zdroje u spotřebitelů vyjma domácností. U těch nesmí poplatek na obnovitelné zdroje překročit 495 korun za megawatthodinu. Celý dopad zvýšení tohoto poplatku by proto nesly firmy.

Co se týče elektrické energie tak cena silové části se na komoditní burze od počátku roku 2020 do konce října 2020 pohybovala v rozmezí 40 €/MWh až 50 €/MWh. Navíc cena emisních povolenek byla počátkem roku 2020 vlivem pandemie COVID-19 rozkolísaná, kdy v dubnu 2020 byla na úrovni 15 €/tunu CO2 a v červenci se zvýšila dvojnásobně a díky zvýšenému nákupu na trhu. Tyto dva aspekty byly signálem, že v průběhu následujících dvou let dojde ke zvýšení ceny elektřiny o 15 % až 20 %. Počátkem letošního roku nárůst cen pokračoval a v květnu letošního roku se cena povolenky vyhoupla na úroveň 50 €/tunu CO2. V současnosti je cena jedné tuny CO2 na úrovni 60 €, což se projevuje i v ceně silové elektřiny, která atakuje hranici 100 €/MWh. Prudký nárůst ceny povolenky je z podstatné části přičítán roli spekulantů na trhu mající velký vliv na proměny ceny emisní povolenky. Někteří kolegové analytici se domnívají, že spekulanti mají „určitý vliv“ na cenu povolenky. Skutečností je stížnost Německa na Evropskou komisi, aby zastavila spekulativní trh s emisními povolenkami, neboť se obávají, že nárůst energii zvýší nejen podíl občanů, kteří nebudou mít na zaplacení, ale odstavováním uhelných energetických bloků a následným nedostatkem potřebného výkonu v energetické soustavě. Když jsme modelovali ceny elektrické energie a tepla s předpokladem ceny emisní povolenky ve výši 70 €/tunu CO2 a snížením výkonu uhelných zdrojů jejich odstavováním z provozu, tak jsme dospěli k závěru, že po roce 2025 může dojít ke zdražení v rozmezí 40 % až 50 % oproti současné ceně. Tvrzení některých analytiků, že zdražování elektřiny přímo souvisí se zvyšováním cen emisních povolenek není opodstatněné. Nárůst cen je způsobem nejen nárůstem ceny emisní povolenky, ale i poptávkou po elektřině na komoditním trhu. Výhled není příliš optimistický a politici by se měli na tuto realitu připravit.

Premiér Andrej Babiš při interpelacích v parlamentu prohlásil, že jeho vláda učiní maximum proti zvyšování cen energií. Ale jak to provede, to již nevysvětlil. Nehledě, že je pouze tři týdny do parlamentních voleb. V této oblasti se zapomíná na energetického regulátora, který bude hrát stále významnější roli. Otázkou zůstává, zdali současný systém energetického regulátora je na řešení energetické chudoby připravený. Jsem přesvědčený, že podle současné neschopnosti řešit regulované ceny tepla, nikoliv. Příkladem postoje energetického regulátora je odsouhlasení neopodstatněného zvýšení ceny tepla výrobcem a dodavatelem z CZT ve Velkých Hamrech. Po intervencích starosty města na MPO, bylo ministrem řečeno, že regulátor je nezávislý orgán a jeho rozhodování nemůže ovlivnit. S vyjádřením ministra Karla Havlíčka lze jen souhlasit. Jen by mě tedy zajímalo, jakými nástroji chce současný premiér zabránit zvyšování cen energií?

Problematikou energetické chudoby se začalo zabývat Progresívní analytické centrum, které konstatuje, že v České republice aktuálně není energetická chudoba v rámci stávající legislativy řešena a není ani přesně definována. Faktem také je, že přes mnoho podpůrných dotačních nástrojů například v rámci programů Zelená úsporám existuje skupina obyvatel, která není schopná podmínky pro čerpání dotací splnit kvůli nedostatku vstupního kapitálu.

Energetickou chudobu lze nejlépe odhalit pomocí tří indikátorů – nízké příjmy domácnosti, špatná energetická efektivnost budovy a vysoká cena za energie. Z toho lze vyvodit, že nejohroženějšími skupinami jsou domácnosti seniorů, domácnosti s jedním příjmem, jednočlenné domácnosti a neúplné rodiny.

Progresivní analytické centrum podrobilo analýze volební programy vybraných relevantních uskupení kandidujících v říjnových sněmovních volbách právě s ohledem na problematiku energetické chudoby a jejího řešení. Pouze jediná sociální demokracie, již ve svém programu energetickou chudobu zmiňuje, a to v části věnované energetice: „Až pětina českých domácností je ohrožena energetickou chudobou. Nemohou si dovolit vytápět svůj domov nebo mají potíže s placením za spotřebovanou energii. Přitom bez energie nelze v moderním světě žít. Zavedeme proto českou definici energetické chudoby a zajistíme její pravidelný monitoring na národní úrovni. Zlepšíme ochranu zranitelných zákazníků prostřednictvím cílených programů energetických úspor.“ Konkrétní podobu zmíněných podpůrných programů však neuvádí.

Zatím není jasné, jak dopadnou volby a následně, které uskupení bude vládnout v této zemi. Ale jedno je jisté, že všichni koneční odběratelé budou muset v příštím roce hlouběji sáhnout do svých peněženek. U nízko příjmových skupin vzroste počet lidí, kteří nebudou mít na zaplacení bude muset vláda v první fázi nastavit kompenzační nástroje pro domácnosti.

Novou vládu čeká nelehký úkol a bude muset přijmout opatření, aby v České republice nedošlo k nárůstu energetické chudoby způsobené jak nedostatkem komodity na trhu, tak i enormním nárůstem ceny.