Jakou cenu má teplo?

Ve vzrušených diskuzích závěru loňského roku absolutně zapadlo jedno: Konečná cena za teplo není jen věcí regulátora.

Přesto však tyto diskuse nabraly na obrátkách. Média se předháněla v tom, kdo namaluje nejpesimističtější scénář. Zbystřili i politici a začali se vyptávat ministerských úředníků. Jak se bude vyvíjet cena tepla na letošní rok?

Odpovědný rezort ukazoval na regulátora, tedy Energetický regulační úřad. Zdvižený prst navíc doplnil káravým gestem. Regulátor prý dostatečně nechrání konečného zákazníka. Je to ve skutečnosti pravda?

Role regulátora je závislá na podmínkách, které jsou zakomponovány do energetického zákona, jehož gestorem je ministerstvo průmyslu a obchodu. To rovněž platí pro teplo. Na teplárenství se však v posledních letech jaksi pozapomnělo a mezi úředníky státní správy začal panovat názor, že stanovení ceny za odběr tepla je lokální záležitostí. Jinými slovy, jaké ceny si tedy se „svojí“ teplárnou vyjednáte, takové je budete mít. A když se vám to nelíbí, tak se prostě odpojíte. Komín na střeše baráku či lokální výtopnu máte, že?

Jenže topení není jídlo, aby platilo, že kde se nají dva, nají se i tři. Rozpad našeho, ve světě ojedinělého CZT (centrálního zásobování teplem) v dané lokalitě by znamenal, že místo jednoho komínu jich odteď bude najednou bánit třeba třicet. A zde by již zelení aktivisté, kteří s obavou sledují eventuální přechod každého chroustala polního přes D1, měli zbystřit. To jsme se oklikou dostali ke stanovení výši podpor kombinované výroby tepla a energií, jsme u cen povolenek a zelených bonusů. Jak vidno, v moderní době vše souvisí se vším. Ale o tom příště.

Paní ministryně obchodu jakož i průmyslu tvrdí, že na ERÚ probíhají diskuze (čti hádky) se započítáváním přiměřeného zisku do ceny tepla. Skutečnost je ale úplně jiná. Po nástupu Rady se zjistilo, že úřad při kontrolách vychází z pevně určené přípustné hodnoty přiměřenosti zisku, která byla v rozporu se zákonem o cenách, který hovoří o obvyklé hodnotě zisku. Ne vždy musí být zisk, který byl až dosud považován za obvyklý, zároveň ziskem přiměřeným. Někdy totiž obvyklý zisk nemá pohříchu s přiměřeností co dělat. Minulé vedení ERÚ aktualizaci používané metodiky již nestihlo. Cenové rozhodnutí, do něhož nebyla navíc zakomponována výše uvedená stanovená hodnota, bylo naposledy novelizováno v roce 2012. To je v době, kdy jsem netušil, že bych jednou měl být členem Rady energetického regulátora.

Nám spíše ale chybí jiná věc. Na ministerstvu jsme dlouho neměli relevantního partnera, s nímž bychom mohli tuto problematiku řešit. Schůzky na MPO s majiteli výtopen a lokálních sítí, do roku 2017 pravidelné, ve zmatcích se střídáním vlád i ministrů jaksi někam zapadly. Alternovali jsme v tomto ohledu ministerstvo dlouho. Dost dlouho.

My můžeme pomoci s legislativními opatřeními v oblasti teplárenství. A přípravu nového cenového rozhodnutí k cenám tepelné energie jsme už zahájili. Ale strategie energetické koncepce v zemi, v níž nejnovější agenturní průzkum poukazuje na nebezpečí energetické chudoby až u čtvrtiny domácností, musí být objektem citlivé vládní politiky.

Autor: Vladimír Vlk | pondělí 4.3.2019 13:56 | karma článku: 15,89 | přečteno: 442x