Pražák na Šumavě ... na skok v Praze.

Nebyl jsem tam fakt dlouho. Nestačil jsem se divit co všechno jsem zapomněl. Na co všechno jsem zapomněl. Teď jsem si to připomněl...

Očekával jsem, že v duchu "aspoň jeden problém za cestu" se bude odehrávat můj výlet do a z Prahy. Zaplaťpánbůh se mi nic nepřihodilo. O povedené okamžiky, ale nouze nebyla.

Cesta vlakem s ČD po dlouhých letech začala gradovat už při stahování aplikace, zadávání údajů, i samotném placení. Jsem pověstný, svým zmatkem, kdy na to koukám, čtu ale vidím, co vidět chci, nebo mohu, nevím...

Prostě se mi jednou povedlo, že jsem koupil letenku do Paříže, ale místo toho abych koupil nejdříve let do Paříže a hned i zpáteční, koupil jsem jen zpáteční! Chápeš to? Tak jsem tehdy musel jet do Paříže autobusem, což bylo docela dlouhých 12 hodin v poloprázdném autobusu, ale šlo to. 

Teď jsem si dával fakt pozor, abych neudělal podobnou chybu a nejel dřív domů než na výlet. Povedlo se. Jeden se nestačí divit, co všechno dneska ty technologické finty, aplikace umožní. A tak jsem si vybral vůz, sedalo, směr jízdy a vše zaplatil. OK. Rozumějte, že jsem takto ČD jel a vše zařizoval sám, naposledy před pár lety. 

Po příjezdu na Hlavní nádraží do Prahy jsem opět ucítil ten závan vůní všech možných značek parfémů, jako kdysi. Bylo to příjemné i přes respirátor.

Koupit si lístek na metro, dopočítat kolik času potřebuju na dojezd za klukama. Člověk si připadá hloupě, když tohle všechno dřív neřešil, protože jsem měl Opencard a předplacenej celej rok... No jo, tak jsem to vyluštil, správně koupil a mohl nastoupit. Ten pocit, když nastoupíš do soupravy, najednou kolem tebe spousta lidí, to jsem dlouho nezažil. Na jihu tohle nezažívám a v přírodě už vůbec. 

Sednu si na sedalo a najednou mi přijde message od synátora. "Jsem v metru, tady není signál, jak to že to funguje?" Tak jo, odepíšu a na další stanici se to odešle, říkám si v duchu. No jo, holenkové, dyť ono je už v metru pokrytí signálem všude i v soupravě na cestě! "No to tu za mě ještě nebylo!" vypadlo ze mně jako odpověď na tázavé smajlíky od syna, když se ptal, co to jako myslím, když se ptám, že je všude signál?! "Táto, to je už fakt všude, po celým metru" zněla jednoznačná odpověď...

Jako bych to měl vědět, že se to stalo? No nevěděl jsem to, a proto jsem se tak příjemně divil! Takže pro nás všechny, kteří jsme to do teď nevěděli! V Praze je v metru všude signál!!! Takže vidíte zase jen spadlé hlavy, které čučí do mobilu. Já si raději četl knihu.

Víkend se povedl, kluky jsem viděl strašně moc rád, domů jsem dojel v pořádku. A že nejsem divnej, když si pokaždé kupuju místenku do stejného vagonu, na stejné sedadlo s číslem 68? 

Tak šťastné cestování, pěkné zážitky z cest ...