Určitě jste už viděli nějakou krásnou ženu, na jejíž nahé tělo nějaký umělec nanesl barvy, čímž jako by ji oblékl. Já včera viděl ženu, která se díky barvám stala svlečená…
Asi zklamu chlípníky, co rozklikli tento můj článek s tím, že se pokochají krásou nahého ženského těla. :-) Já dnes budu psát o nahé ženské duši, o které čím dál častěji zjišťuji, že jí vůbec, ale vůbec nerozumím.
To bylo tak – když jsem včera jel autobusem po rachotě od Kbelského vojenského letiště, přistoupila krásná blonďatá dívka, no spíše už vlastně žena. Sotva se usadila, začala cosi lovit v kabelce.
V tu chvíli jí sotva kdo věnoval pozornost, což se ale za pár okamžiků docela logicky změnilo. Ta blonďatá kráska (já za to nemůžu, fakt to byla blondýna… :-) ) vytáhla z kabelky nejprve zrcátko, to si položila na způsobně složené nohy, přehozené jednu přes druhou. Pak se opět ponořila do útrob své, ne zrovna malé kabelky, nějaké „psaníčko“ to opravdu nebylo.
A dala se do díla…
Nejprve vylovila něco jako pudřenku. Houbičkou ve víčku si nanesla na tváře snad nějaký mejkap, čert aby se v tom vyznal. Pak přišly na řadu oči. Dopřála jim, tedy jejich okolí, několik druhů a odstínů stínů. Když to bylo hotové, vytáhla postupně asi tři různé tenké tužky, kterými si rýsovala okolo očí nějaké linky, či co. V tu chvíli už měla pozornost celého okolí jejího sedadla. Asi nejvíce ji sledoval nějaký pán staršího věku, který při tom pohledu zapomněl zavřít ústa.
Slečna si jeho pozornosti všimla, pozvedla obočí ( to se dočkalo narýsování další tužkou hned za pár okamžiků…) a naférovku se ho zeptala – „… co je…?!“
Pán se kouzelně usmál, a povídá – „…nic, jen vám fandím, abyste si v příští zatáčce nevypíchla oko…“
No, byla šikovná holka, a nic si nevypíchla.
Pak si ještě nanesla nějaký ten blysček na pysček, obkroužila si pusinku další z řady tužek (musela mít snad v té kabelce celý penál…) a než jsme dojeli k metru na Vysočanskou, měla na tom svém ksichtíku opravdu namalovaný obličej.
Proč Vám to vůbec píšu?
No, mně to totiž přišlo takové … jako nevhodné, dělat něco podobného v autobusu, tedy na veřejnosti. Nikdy jsem neměl nic proti (vkusně a s mírou) nalíčeným ženám, dobře vím, že špetka péče dokáže i z jinak šedé myšky udělat rozkošnou šelmu.
Ale…
Ale přijde mi to podobné, jako by si chlap na veřejnosti v autobusu začal stříhat nehty, čistit si uši, nebo si se zrcátkem v jedné, a s pinzetou v druhé ruce, začal vytrhávat chloupky z nosu. Já vím, že je mezi těmito činnostmi a líčením trochu rozdíl, ale přesto si o obou těchto druzích procedur myslím, že patří do soukromí.
Rád se dívám na svou ženu, když se doma „šlechtí“, a to protože ten pohled z mé strany a dovolení mně koukat se ze strany její, pokládám za jistý druh intimity mezi námi dvěma, do kterého si myslím, nikomu cizímu nic není.
Když jsem včera sledoval tu mladou krásnou ženu, jak se přede všemi v tom autobuse líčí, uvědomil jsem si, že na mě působí jako striptérka, striptérka duše.
A co Vy, dámy, také se líčíte někde v dopravních prostředcích, nebo máte na tu proceduru podobný názor, jako mám já…?
