I já se občas přikláním k nějakým názorům současné opozice, ani v tomto případě nemohu jinak. Můj vnitřní smysl pro spravedlnost mi v tomto bodě nedovolí souhlasit s vládou…
.
Náš stát je momentálně v ekonomickém svrabu. V tom nejsme sami, většina světa se v současnosti díky korona-krizi nachází v červených číslech. U nás se tato situace odráží nejen v rekordním plánovaném rozpočtovém schodku, alarmující jsou i čísla výhledů na roky příští.
Jeden by si řekl, tedy alespoň jeden ekonomický laik, jako jsem já, že v tom případě se bude třeba začít chovat mnohem zodpovědněji s plánováním různých výdajů, že bude třeba osekat některé plány, které se týkají věcí takzvaně „zbytných“, že se budou muset zaříznout projekty, které mohou nějaký ten rok počkat, a v neposlední řadě že se politici zodpovědně přestanou zabývat skutečnými zbytečnostmi.
Jak je ale vidět na plánu vyplácení takzvaného „rouškovného“ důchodcům ve výši 5 000,- kč, opak je pravdou.
Víte, nemám nic proti důchodcům, sám se věkově pomalu ale jistě blížím k jejich řadám, nicméně mám ten názor, že důchodci skutečně v současné době nejsou tou skupinou obyvatel naší země, která takovou finanční injekci skutečně potřebuje.
Důchodci mají každý měsíc „své jisté“, jejich důchod se jim navíc každou chvíli valorizuje, tu o menší, tu o přijatelnou částku, kterou již mnozí z nich pocítí v pozitivním slova smyslu. Sám za sebe tedy odmítám názor, že jsou to právě oni, kdo je tlakem současné korona-krize nejvíce přitlačený ke zdi.
Když odstoupím od myšlenky, že taková v součtu darda ze státního rozpočtu je už sama o sobě v tuhle dobu nesmyslem a přistoupím na myšlenku, že je u nás nějaká skupina obyvatel, která tedy dejme tomu těch 5 000,- korun skutečně potřebuje, napadá mě vlastně ne skupina jedna, ale hned několik.
Mám na mysli například rodiče – samoživitele, nebo mladé rodiny s dětmi, u nichž musel jeden z rodičů, nebo oba střídavě v době, kdy jejich malé děti, třeba na prvním stupni základních škol, musely kvůli zavřeným školám zůstat doma, tyto doma hlídat a tyto rodiny byly tak odkázány na takzvané „ošetřovné“, čímž zákonitě došlo k razantnímu snížení rodinných příjmů.
Tyto mladé rodiny totiž, jistě na rozdíl od důchodců, kteří už mají tyto záležitosti jistě za sebou, musejí mnohdy splácet hypotéky, půjčky, mají mnohem větší vydání už z principu péče o děti, mnohdy již před koronou žily těsně na hraně a doslova od výplaty k výplatě.
Pravda, po jistou dobu byla takovým dlužníkům poskytnuta možnost odkladu splátek, ale takové opatření, jak jistě všichni víme, je pouhým odkladem, který ve finále problém pouze přesouvá na pozdější období. Řešit se ale stejně bude muset.
K tomu je třeba připočíst i rodiny drobných podnikatelů, dále zaměstnanců například v kultuře, v pohostinství, v turistickém ruchu, kteří příchodem koronaviru přišli skoro ze dne na den o příjmy.
Co hrozného se stalo v té samé době důchodcům?
Přestal jim snad chodit důchod? Nebo ho dostali jen 80, respektive 60%...?
Ano, od jara přišlo zdražení zboží, jídla, zeleniny a všeho možného. To se ale nedotklo jen důchodců, i ony mladé rodiny, v té době bez příjmů, nebo se značně sníženými příjmy, musely a nadále musí zdražování řešit – k tomu ještě ty mnou výše nastíněné problémy se splácením půjček a hypoték, protože zkrátka bydlet se musí…
Jsou tedy skutečně důchodci těmi, kdo byli na korona-krizi tak bití, že jen oni smějí dosáhnout na státní podporu v časech předvánočních, kdy vláda plánuje oněch 5 000,- kč důchodcům vyplácet…?
Ne, nemohu si pomoci, sice fakt nic proti důchodcům nemám, ale tyto peníze by zrovna oni dostat neměli. Bohužel jsem i já přesvědčený, že ze strany vlády a machiavelisticky kalkulujících komunistů, kteří se prý chystají ten návrh ve sněmovně podpořit, jde čistě o kupování volebních hlasů důchodců, kterých je díky stárnutí naší populace ve společnosti čím dál tím více a síla jejich hlasů se tak skutečně stává významnou částí případného povolebního „koláče“.
I ti komunisté si umí spočítat na prstech jedné ruky, že mnoho důchodců jejich podporu toho návrhu vyplácení zaznamená a že to může mít zásadní vliv při jejich rozhodování, komu to ve volbách nakonec „hodit“.
Podtrženo – sečteno, jde dle mého o laciný (no, vlastně ve finále pěkně drahý...) a nebojím se napsat až podlý tah současné vlády a komunistů, který nemá jiný význam než předvolební kalkul, navíc kalkul, který ve finále zaplatí ne vláda, ale my všichni ze svých daní.
Oněm mladým rodinám totiž pan Babiš takový „dárek“ nepřiklepne, a víte proč?
Protože mladí lidé, současní rodiče malých dětí, orientovaní, vzdělaní a s přehledem nezakaleným vzpomínkami na to, jak to prý kdysi bylo „lepší“ (vždycky to alespoň ve vyretušovaných vzpomínkách bylo „lepší“, když byl člověk mladý a zdravý, bez ohledu na režim, na jehož negativa lidská paměť tak ráda zapomíná… - jako by se volbou ANO, nebo komunistů to mládí, zdraví a ty „lepší časy“ mohly snad znovu vrátit – tedy alespoň doufám, že to nehrozí…) i kdyby tu finanční injekci nějakým zázrakem oni dnes mladí lidé dostali, nemůže se pan Babiš na jejich volební náklonnost spolehnout, to u důchodců má přeci jen on a ti komunisté větší šanci…
A o tom to je, jsem o tom přesvědčený.
Smutné, nelogické a drahé…
..
