Už se Tě nemůžu dočkat...

Zatím se tváříš  nehostinně a tak trochu krutě. Kdybych nevěděl, jak umíš být krásná a přívětivá, snad bych Tě dnes ani nepoznal...

Kolikrát jen jsem Tě hladil, kolikrát jen jsem byl omámený Tvou vůní? Zažil jsem s Tebou okamžiky, kdy jsi mě odvrhla, zrovna tak i chvíle, kdy jsi mi dala ochutnat z bohatství Tvých plodů. Trpělivě jsi mi vždy naslouchala, když jsem Ti šeptal o svých bolestech i radostech. I já jsem často naslouchal Tvému zpěvu, i Tvůj pláč jsem nejednou zažil.

Ušli jsme spolu veliký kus cesty, a dá-li osud, ještě spolu kousek ujdeme. Zatím s Tebou není řeč, stejně tak tomu v tomto období bývá rok co rok. Já jsem ale trpělivý, i tomu jsi mě naučila Ty.

Přijdu zase, až opět zkrásníš a vykveteš krajkami jara. A že k tomu dojde, to je jisté, jako že zítra vyjde Slunce.

Už teď se Tě nemůžu dočkat, moje lásko, moje krásná Berounko...