Sloužím vlasti... - Operace OUT DISTANC

První pokus o výsadek dne 25.3.1942 byl pro hustou mlhu nad cílovou plochou neúspěšný. Druhý pokus vyšel. Bylo to 28.3.1942, ve dvě hodiny ráno…

Posádka letounu Halifax se ani tentokrát nevyznamenala a nepřesnost ve vysazování pokračovala. Dříve se však většinou parašutistům podařilo díky své snaze, odvaze a obrovské dávce štěstí, se s touto počáteční komplikací vyrovnat. V případě OUT DISTANCE se však štěstěna obrátila zády a smutnou pravdou je i fakt že byla smůla znásobena i chybami, za které se platí jen jednou...

Stejným letadlem byla vysazená i skupina ZINC. Když se spolu v přítmí trupu Halifaxu muži obou skupin loučili, netušili, jak budou osudy obou výsadků podobné. Jejich velitelé padnou smrtí chrabrých a v obou výsadcích se nacházeli zrádci.

U skupiny ZINC to byl Viliam Gerik, v OUT DISTANCE to byl rotmistr Karel Čurda.

Velitelem OUT DISTANCE byl nadporučík Adolf Opálka a třetím členem skupiny byl desátník aspirant Ivan Kolařík. Jejich doklady zněly na jména Adolf Král (Opálka), Karel Vrbas (Čurda) a Jan Krátký (Kolařík). Skupina měla za úkol hlásit se u velitele skupiny SILVER  A, kpt. Alfreda Bartoše na záchytné adrese u manželů Krupkových v Pardubicích. OUT DISTANCE měla přejít pod jeho (Bartošovo) velení a znásobit tak sabotážní a zpravodajské možnosti uskupení právě kolem SILVER  A.

Původně byl plán činnosti pro OUT DISTANCE takový, že měli vyhodit do povětří plynárnu v Praze  - Michli a SILVERu  A  měla být původně ,,k ruce" skupina SILVER B. Po jejím fiasku a ztrátě však došlo ke změně plánu a OUT DISTANCE dostala do vybavení místo výbušnin na plynárnu raději záložní radiostanice pro domácí odboj a radiomaják BEACON (předchůdce pozdějšího typu - EUREKA). Velení chtělo díky radiomajáku udělat konečně tlustou čáru za nepřesnostmi cílového vysazování paraskupin. Ne každá posádka letadla se po návratu do Anglie přiznala k nepřesnému vysazení mužů a Zpravodajský odbor se o tomhle závažném problému dozvěděl až z depeší vysílačky LIBUŠE, které desátník Potůček ze skupiny SILVER  A do Londýna odeslal.

Také OUT DISTANCE byla vysazena jinde než měla původně být. Místo blízkosti Tábora byli muži vysazení u Ořechova u Telče. Jak už jsem napsal z počátku, dopustili se členové OUT DISTANCE vážných chyb. Při zahlazování stop výsadku ztratil Ivan Kolařík svou falešnou ,,kenkartu", v níž měl bohužel vsunutou fotografii své dívky - Milady Hrušákové s napsaným věnováním. Aby toho nebylo málo, došlo ještě při seskoku ke zranění velitele Opálky a jeden ze zásobníků - kontejnerů se vůbec nepodařilo najít.

Parašutisté byli nuceni zakopat padáky i s radiomajákem a rozešli se spolu po záchytných adresách. Domluvili se, že se opět sejdou na podaný inzerát, který bude nabízet v Národní Politice prodej Česko - Německého slovníku.

Adolf Opálka si léčil zraněnou nohu u své tety v Rešicích, Karel Čurda odjel do Jindřichova Hradce a Ivan Kolařík do Valašského Meziříčí, kde navštívil i rodinu své dívky - rodinu Hrušákových. Netušil, že jejich seskok už byl prozrazen a že už gestapo má ve svých drápech jak jeho falešný průkaz s fotkou jeho milé, tak i jejich padáky, našel se i ztracený kontejner s operačním materiálem a dokonce i radiomaják.

Gestapu netrvalo dlouho a vypátralo jak adresu Milady Hrušákové, tak i pravou totožnost Kolaříka. Všude byl rázem vyvěšený zatykač s jeho podobenkou. Kolařík se ve snaze uchránit své blízké od hněvu gestapa rozhodl odejít a  1.dubna 1942, nedaleko Zlína požil tabletu ,,L" a otrávil se...

Vraťme se k osudu jeho druhů. Nadpor. Opálka se po svém relativním uzdravení vydal na záchytnou adresu v Lázních Bělohradu. Tam skupina SILVER A zařídila přejímací středisko pro konsolidaci nových paraskupin. A. Bartoš, velitel SILVER A ho poslal do Prahy a Opálka se tam ujal velení nad všemi parašutisty, ukrývajícími se v Praze.

Londýn obdržel 14. dubna 1942 depeši od SILVER  A o spolupráci s OUT DISTANCE. Z Londýna přišel pokyn k zahájení operace CANONBURY. To byla příprava cílové plochy pro bombardovací svaz a šlo o plzeňskou Škodovku.

Teprve tehdy Opálka zjistil, že radiomaják ze svého úkrytu poblíž doskokové plochy zmizel a muži tedy byli nucení improvizovat. Čekali na pokyn z Londýna k zahájení vlastní operace.

Dne 25. dubna 1942 odvysílala BBC v německém vysílání Slovanský tanec č.8, Antonína Dvořáka. To bylo smluvené heslo, které znamenalo, že přípravy k útoku bombardérů jsou hotovy. Téhož dne, v 18,30 hod. zazněla v českém vysílání věta -,,Buďte trpěliví, den odplaty přijde..." Tato věta byla znamením, že bombardéry určené pro operaci CANONBURY odstartovaly. Čas útoku byl vybrán na noc ze soboty na neděli, aby byly ušetřeny životy českých dělníků, kteří ve Škodovce pracovali.

Parašutisté byli bez radiomajáku nuceni založit požáry - v noci viditelné do daleka a to na dvou místech, s tím, že se v linii mezi těmito dvěma ohni nacházela cílová plocha pro shoz pum - Škodovi závody v Plzni.

Útok se nezdařil a letouny shodily pumy naprosto mimo cíl. Britové podnikli za pár dnů další útok, ale toho se již naši parašutisté nezúčastnili a ani ten se nezdařil.

Po této akci se cesty mužů ze skupiny OUT DISTANCE definitivně rozešly. Adolf Opálka setrval v Praze a částečně se zapojil do příprav atentátu na R. Heydricha se skupinou ANTROPOID. Společně s touto skupinou a s J. Valčíkem ze skupiny SILVER  A padl dne 18.6. 1942 v boji v kostele v Resslově ulici v Praze.

Karel Čurda se také pohyboval v Praze. Po atentátu, na němž se nepodílel - byl ten den v Kolíně, odjel k matce do Nové Hlíny. Tam se dozvěděl o vyhlazení Lidic a o popravách českých vlastenců. To ho údajně ,,zlomilo". Dne 13.6.1942 poslal anonymní dopis na četnickou stanici v Benešově. V dopise napsal, že atentát na zastupujícího protektora R. Heydricha spáchali rotmistři Gabčík a Kubiš. Dne 16.6 1942 se potom sám přihlásil na gestapu v Praze.

Díky jeho zradě se konečně gestapu povedlo plně proniknout do sítě okolo SILVER  A  a mělo dost stop k tomu, aby vypátralo i skupinu ANTROPOID (Gabčíka a Kubiše). Dílo bylo dokonáno právě 18.6.1942 ve sklepní kryptě kostela v Resslově ulici v Praze...

Nadrporučík Adolf Opálka (ten uprostřed), narozen 4.1.1915, padl dne 18.6.1942 v kostele v Resslově ulici

Desátník aspirant Ivan Kolařík, narozen 22.3.1920, otrávil se dne 1.4.1942

Rotný Karel Čurda, narozen 10.10.1911 byl dne 29.4.1947, po té, co byl poválečným Československým soudem uznán vinným ze zločinu zrady, v Praze popraven.

Fota ze sbírky Tomáše Jambora a Petera Rusnáka

Další články z mého seriálu -,,Sloužím vlasti" najdete po kliknutí - sem