Nevím, jestli je to znakem jistého posunu IQ diváků do stále nižších hodnot, nebo zda jde o vinu pořadatelů, kteří „vědí, co činí“…
Tak, jako asi v mnoha domácnostech, i u nás již druhý sobotní večer patří tanci. Ne že bych byl nějaký John Travolta, ale kdysi jsem prošel jakousi taneční přípravkou – předtanečními, abych posléze nastoupil do skutečných tanečních, a po té, co jsem se tam seznámil s jednou taneční partnerkou, přešli jsme společně plynule do „pokračovaček“. Než přišly „speciálky“, tak jsem se s dívkou bohužel rozešel, a tak jak asi každý, kdo se někdy kdysi tanci věnoval ví, do speciálek se člověk dostal jen v trvalém páru, takže tím mé taneční řádění skončilo…
I tak ale se mi tanec líbí, moje dcera se dnes věnuje závodnímu tanci v jenom pražském tanečním studiu, kde letos spolu se svou skupinou vytančila titul vicemistryň republiky ve Street dance. Takže tím je snad vysvětlen náš rodinný zájem o pořad StarDance.
Už v některých minulých ročnících jsem si všiml zajímavého jevu – diváci svými hlasy posílají až neuvěřitelně daleko neuvěřitelně nešikovné tanečníky. Jistě si vzpomenete na taneční „kreace“ Jiřího Schmitzera, nebo v nedávné době na Imricha Bugára. Oba pánové prostě měli tu smůlu, že je nepolíbil nějaký ten bůh tance, ale oba se snažili, co se do nich vešlo. Snad i proto se dostali v soutěži poměrně daleko, nevypadli hned v prvém, respektive v druhém kole, což by si ale díky svému tanečnímu neumění, jistě zasloužili – nic proti nim, moje úvaha není směrem k nim ani trochu v osobní rovině.
Kdeže ty loňské sněhy, a kreace Schmitzera a Bugára jsou...
To, čeho jsme ale svědky v současném ročníku taneční soutěže, to mi prostě hlava nebere. Srandista Pavlásek jako by vůbec nechápal, že diváci (většinou…) tohoto typu soutěže nejsou zvědaví na jeho komické vložky, ale že tam je pro tanec. Jak to ale vypadá, najde se spousta lidí, kteří i jemu, jako absolutní urážce slova – tanec, posílají hlasy, dokonce spoustu hlasů. Celá symbióza Pavlásek-divák vlastně funguje jako jistý bludný kruh. Stejně, jako rozjívené dítě pokračuje v čím dál šílenějších psích kusech, jestliže je podpořeno nekritickým obdivem přihlížejících, stejně tak bude komik Pavlásek urážet podstatu tance samotného, pokud bude cítit jen náznak přízně diváků.
Upřímně vzato, ono se to dalo čekat, a hlavní vinu za tento šílený stav v jinak skvěle fungující soutěži, mají bezesporu její pořadatelé. Netuším, koho napadl ten šílený nápad Pavláska angažovat, ale dotyčný by měl chodit až do konce letošního kola po kolenou, a mlátit hlavou o zem před každým párem, který byl, nebo ještě snad bude (já stále doufám, že už žádný nebude…) ze soutěže vyřazen právě před párem Hunčárová – Pavlásek.
To samé se ale týká i páru Motlová – Osička. Boxer je jistě pan Osička skvělý, ale co se tanečního nadání týká, tak tady je prostě panicem. Jedinou jeho předností před tanečním s odpuštěním prznitelem Pavláskem, je to, že nešaškuje úmyslně, ale jeho neladnost pohybů tkví zřejmě z vrozeného antitalentu na tanec, který ale nijak nezdůrazňuje.
Přemýšlel jsem nad tím, proč proboha pořadatelé takto jinak skvělé a na vysokou kulturní úroveň posazené televizní soutěže nepořádají něco, jako povinné výběrové řízení, které by hned a okamžitě vyřadilo totální dřeva (nejde jen o to, že je pan Pavlásek "dřevo", jde o to, že je jím schválně, a že to pokládá za děsnou bžundu. V pořadu Na stojáka dobrý, ale ve StarDance...?) z nominace na soutěž. Asi hlavní důvod je v tom, že nezanedbatelnou část významu má soutěž pro partnery pořadu – pro telekomunikační operátory. Ti mají samozřejmě z posílaných SMS profit, o který se jistě dělí s pořadateli soutěže. A tak jsme opět svědky toho, jak obyčejné peníze devalvují úroveň něčeho, co by jinak bylo naprosto bez chyby. Co si budeme vykládat – v dnešní šílené době šílené kousky táhnou a… vydělávají.
Bohužel tento přístup posunuje soutěž StarDance někam, kde jsme si zvykli vídat (tedy ti, co to sledují, já tedy rozhodně NE!) soutěžící ve všech těch možných reality show, typu Vyvolení atd.
Bohužel se ukazuje, že jak je něco ponecháno na rozmarech diváků s mobily v rukách, nemůže to dopadnout jinak než postupným sešupem do záporných hodnot. Jenže co s tím…?
Pořadatelé se jistě spolupráce s telekomunikačními operátory, tedy se samotným stylem hlasování v soutěži, a se ziskem nerozloučí. K ničemu pak jsou hlasy a body vlastní poroty. Osobně se budu dost divit, zda právě porotci v příštím ročníku nezaváhají nad svou účastí v pořadu, když tento z taneční soutěže čím dál hloub klesá na úroveň nekulturní taškařice. Každý hlas, který kdo Pavláskovi a Osičkovi v příštích kolech pošle, bude znamenat jeden schod dolů z kopce.
A to si ani pan Eben s paní Kostkovou, ani my, jako diváci, ale hlavně krásný pohyb zvaný tanec – nezaslouží…
