Je to vlastně úplně jednoduché. Není to žádná věda a stačí se nad tím zamyslet, aby bylo všechno jasné…
Zkuste si představit, co ovlivňuje naše životy, myslím nás, lidí „Západní civilizace“. Už náš vznik má něco společného s láskou, tedy alespoň v drtivé většině. Když se narodíme, jsme (opět v drtivé většině) milováni. Jak rosteme, stává se potřeba lásky a jejích projevů pro nás prakticky nutná.
Milujeme své rodiče, oni milují nás, bez toho, aby měřítkem pro tuto lásku byla víra v cokoliv jiného, než je obyčejné lidské štěstí. Učíme se milovat i jiné lidi, znáte to – láska je láska, když choděj kluci s holkama, kluci s klukama, holky s holkama.
Hledáme si pro svůj budoucí vztah partnery, se kterými je nám dobře, kterých si můžeme vážit, kterým věříme, partnery, jejichž už pouhá tělesná blízkost nás naplňuje štěstím. Když máme kliku, tak nám to i vyjde.
A teď si vezměte islámské radikály. Rodí se sice také z aktu, kterému říkáme láska, musíme mít ale na paměti, že většina z nich se rodí ženám, které jsou majetkem svých mužů, mužů, kteří si s nimi mohou dělat prakticky co se jim zlíbí. Nemohu si pomoci, ale mám docela problém věřit na lásku, tak jak ji chápeme my, mezi radikálním islamistou a jeho ženou.
Malí chlapci jsou vychováváni tak, že jeho matka je kus hadru, jeho sestra je malý kus hadru, obě jsou součástí něčeho, čím je třeba pohrdat, co je třeba vlastnit, něčeho, k čemu nelze cítit to, co k „našim“ ženám cítíme my, západní muži. Sestry islámských mužů nejsou učeny je milovat, jsou učeny je poslouchat. Ženy islámských radikálů také jen stěží poznají během svého života skutečnou lásku, s uznáním, úctou, pomocí v dobách zlých i radostí v dobách dobrých, s mazlením a opětovanou nákloností, lásku, jako ji zná většina západních žen.
Islamisté milují jen svého Boha, víru v něj, a místo toho, aby si sami mezi sebou a spolu navzájem dopřávali ráj na Zemi, těší se na pofiderní možnost, že nějaký ráj existuje po tom, co zemřou.
Z toho všeho mi logicky plyne, že kdo neumí a nezná milovat ostatní lidi, jakékoliv, musí zákonitě umět jen nenávidět.
A právě nenávist je hybným motorem radikálního islámu.
Jsme tak strašně rozdílní svým založením, že už snad ani větších rozdílů být nemůže.
A o tom to je…
