Pohoda v písku…

Jen si tak lehnout, ležet a nechat svět běžet. Dívat se na něj shora, ač na zemi, mít výhled Boha…             

Foto - V.K.

 

Koupu si nohy v mořském příboji

zakloním hlavu

nic mě nebolí.

Sleduju racka jak nade mnou krouží

mé srdce s ním odlétá

po výšce touží.

 

Lehnu si do písku, závrať nevnímám

hřeje mě odspodu

a já v něm usínám.

S rackem si letím, srdcem vzdálený

ač ležím v písku

stále na zemi…

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Vladimír Kroupa | středa 2.3.2011 9:43 | karma článku: 7,56 | přečteno: 1200x