Vite prominte ale za deti jsou rodice nebo prarodice nebo kdokoliv je ma v peci zodpovedni. Nemohu si pomoct ale kdyz byly moje deti maly,nikdy jsem je nenechal v situaci kdy byly osamotneny.Do skoly pro ne po kazde jsem jel ja nebo jejich Matka. Kdyz jsme byli na verejnosti tak jsem od nich neodklopil zrak ani na minutu. Pokazde byly bud se mnou nebo s Matkou nebo s Tetou nebo Babickou. Do tech 12cti 13cti let se deti proste musi hlidat.Ja jsem to vzdycky bral za tu nejvetsi povinost,vsecky dalsi zodpovednosti nebo dokonce radovanky ty byly posledni.I kdyz Ja jako maly kluk jsem lital po Brevnove a potom po Praze ( to uz mi bylo 10) nikdy bych nenechal v dnesni dobe svoje deti tak samotne. Samozrejme 70te leta byla jina doba.

Rodice si proste musi uvedomit za dite muze kdykoliv byt obalamuteno nejakym predatorem.

Tak, vzhledem k tomu, že to nejspíš spáchal příbuzný nebo někdo blízký rodině, jak tu ostatně taky lidi tipovali, jsem zvědav, co zastánci výchovy malých sociopatických neurotiků, kteří by nejradši děti učili cestou do školy se plížit a maskovat drnem a na pozdrav libovolného dospělého reagovat nejlépe okamžitým protiútokem ořezanou tužkou do oka bez varování, budou děti učit teď.

Cituji ze svého článku...

"Bohužel, může se stát, jak už jsem naznačil na začátku, že se pokusí dítě odlákat někdo, koho zná, nějaký známý, který bude tvrdit, že je s rodiči domluvený, že třeba dítě ve škole vyzvedne. V takovém případě by se dítě mělo snažit opět se spojit s rodiči a informaci si ověřit, nebo opět trvat na tom, že se vrátí do školy a… ale to už bych se opakoval"

.A co namítnete teď, pane Jindro?

Můj názor na výchovu dětí v nedůvěře v cizí děti potvrzují i odborníci, psychologové apod. Co namítnete teď, rejpálkové?

http://www.novinky.cz/zena/deti/347474-vychovavejte-deti-k-neduvere-radi-rodicum-odbornici.html

Oprava - v cizí dospělé lidi mělo být...

Tak už ho asi mají

a pravděpodobně sexuální motiv. (Dle neověřených info.) Doufejme, že je to on a lidé mohou alespoň být trochu klidnější.

Ještě je jedna rada, je třeba dětem vysvětlit, že v takových situacích platí jiná pravidla než v běžném životě. Takže je dovoleno křičet, kopat, kousat, cokoliv a také lhát.

Normální člověk takové chování pochopí, když se náhodou dítě splete.

Kdysi jsme měli veselou příhodu. Vysvětlila jsem staršímu dítěti, že na něj za žádných okolností nesmí žádný dospělý sahat, že na to zkrátka nemá právo. Že nesmí sahat ani na mladšího sourozence ani na kočárek. Jednou jsem nechala starší dítě s mladším v kočárku před obchodem. Šla kolem paní a chtěla jen tak pokonverzovat s malým dítětem, takže sáhla na boudu od kočárku a říkala, ale ty máš hezkého sourozence, to je roztomilé miminko. Dítě v tu chvíli spustilo povyk, jak lodní siréna a řvalo, že nikdo nikdy nikdy nesmí sahat na kočárek, nikdy!! Paní to pochopila, přestala na kočárek sahat, počkala na mě a omluvila se mi. Mému dítěti vysvětlila, že si zaslouží pochvalu, protože tak je to správné a sáhnout na kočárek byla chyba dospělého. Paní ten řev nejdříve vyděsil, ale dítě si z toho odneslo zkušenost, že takové chování je správné.

Souhlasím s panem Skácelem až na jednu věc a sice tu cestu do školy. Nemyslím, že je nejvhodnější dítěti vštěpovat, aby chodilo, s prominutím, jak blbeček jednou cestičkou. Spíše ho varovat před nebezpečnými místy, jako jsou příliš zarostlé parky, opuštěné podchody, apod.

Naopak - dítě nesmí chodit do školy, tedy v pravidelný čas, neustále jen jednou cestou. Je potřeba aby střídal více tras právě proto, aby si ho nemohl někdo tak lehce vyčíhnout.

Níže jsem uvedl nadvakrát Desatero pro děti, více na http://www.ewto.cz

Zúčastnil jsem se jeden den semináře Hung-car. Pár roků cvičící dívenka mě s úsměvem položila na zem, nechtěl bych se s ní dostat do sporu, tedy fyzického. I moji ruku, která byla proti její silnější, by mi zlomila hravě. Takže více sportu, sebeobranných kroužků a osvěty by mělo školství a min. vnitra organizovat.

No, nezlobte se, ale to taky není samospasitelné. To může bezvadně pomoct jako moment překvapení, když se vám bude kapsář sápat do kabelky. Ale věřte tomu, že kdyby se pár let cvičící dívenka dostala do fyzického sporu s dospělým agresivním chlapem, který nemá zábrany jí ublížit, tak je naprosto bez šance.

To už je užitečnější trénovat nohy a hlasivky -  naučit se rychle běhat a u toho ječet.

http://www.ewto.cz

6. Dohodnout si heslo

Dohodněte si s Vaším dítětem heslo, pro případ, že ho nemůžete vyzvednout nadomluveném místě a o pomoc požádáte Vašeho kolegu a nebo souseda. Dítě nasednedo auta, nebo půjde společně jen s tou osobou, která mu poví domluvené heslo.

7. Trénovat křik

S dítětem je potřeba nacvičovat hlasitý křik, aby v případě nouze nezůstalozaskočené a dokázalo přiměřeně reagovat.

8. Oslovení kolemjdoucích

Nacvičte s Vaším dítětem a několika známými, jak má dítě cíleně žádat o pomockolemjdoucí. Vaše dítě se musí naučit přímo oslovit cizí osoby, např. : "Vy tam v té červené bundě, prosím, pomozte mi. Ten muž mě sleduje, mám strach.“

9. Vysvětlit dětem jejich práva a pravidla, které musí dodržovat

Vysvětlete Vašim dětem, co si můžou dospělí vůči nim dovolit. Opatrné musí býti vůči lidem z blízkého okolí např. sousedům, kterým důvěřují. Stanovte jasnápravidla, pro které neexistují výjimky a procvičujte každé pravidlo pomocí hry.10. Nacvičit různé situace

Rodiče musí vytvořit pravidla pro svoje děti, které je třeba s nimi nacvičovatformou her. Poproste za účelem hry např. známého nebo kolegu z práce, kteréhoVaše dítě nezná, aby Vám pomohl při nacvičovaní různých situací z reálnéhoživota. Zlaté pravidlo při inscenačních hrách: děti musí vždy vědět, že sejedná o hru a nesmí při tom nikdy dostat strach.

http://www.ewto.cz

10 WingTsun tipů pro rodiče na každodenní cestu do školy

1. Společně projít cestu do školy

Nejkratší cesta nemusí být vždy ta nejbezpečnější. Děti by měly využívat cestys množstvím kolemjdoucích, které můžou v případě nouze oslovit. Projdětespolečně s Vaším dítětem tu cestu, na které může dítě v případě nouze vždyněkoho oslovit a ukažte mu místa, například obchody, kde může najít útočiště.Vašemu dítěti musí být jasné, že nesmí z této cesty nikdy sejít a musí jítrychle bez zastavování domů.

2.Vytvořit skupiny

Dohodněte se s ostatními rodiči na tom, aby upozornili svoje děti, žeabsolvovat cestu do školy a ze školy smi pouze v předem vytvořené skupině sesvými kamarády.

3. Držet si odstup od cizích lidí

Nacvičujte s Vaším dítětem a s přizvaným cizím dospělým pomocí různýchinscenačních her, které jsou zaměřené na situace z reálného života jak se mádítě zachovat při komunikaci s neznámým, který se snaží s ním navázat kontakt,případně ho láká do auta. Pokud je dítě oslovené cizí osobou, která se ho ptána směr cesty, musí jít dál bez zastavení s odpovědí : "já jsem jen dítě,zeptejte se nějakého dospělého!".4. Zakázat tajemství

Děti milují tajemství a právě tuto skutečnost využívají pachatelé. VysvětleteVašemu dítěti, že neexistuje žádné tajemství, které by nesměli vědět máma státou, bez ohledu na to, co jim řekne nějaký dospělý.5. Jméno nepatří na školní tašku

Nevažte nikdy jméno a adresu Vašeho dítěte na vnější stranu školní tašky, aleumístěte štítek se jménem raději dovnitř.

a teď Vladimíre prozraďte...kolik užitečných rad a nařízení jste si vzal k srdci jako dítě a řídil se jimi? Jen namátkou jeden z mnoha mých příběhů...šel jsem k rybníku s tím že mám vycházky do X. Když jsem přišel dvě hodiny po X dostal sem přes hubu, což mě neodradilo příští dny opět nerespektovat harmonogram návratů.Za pár dnů zaracha to vždy stálo.

Vidíte, Vladimíre! Vy se zkrátka nezavděčíte! Měl jste raději napsat tu básničku o Jarušce Krausové a byl by klid. 

P.S. Dnes jsem čekala na své dítě před školou, oblečená v legínky, sukýnku a krátký topík - a co myslíte - ani jeden pán se mne nepokusil naložit do auta, odvléci a vzít si mé tělo. Cítím se smutně. 

Nedivte se...neměla jste knedlik.