Motýlek…

Motýlků jsou spousty druhů. Většinou jsou krásní, barevní a je nám s nimi dobře. Jedno mají všichni společné – vždycky odletí…

 

 

 

Máš na kalhotkách vyšitého motýlka

malého, krásného

a já se ho dotýkám zlehounka.

 

Dotýkám se ho zlehka prsty

až přijde čas

vdechnu mu život ústy.

 

Ač z krajky je a malý

a ač to vůbec netuše

sladce něžně hravý

mně seslala ho Venuše.

 

Malý, však s velkým křídel rozpětím

zblázní mě, spoutá, pohladí

a potom vzápětí

navždy mně odletí…

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Vladimír Kroupa | pátek 7.1.2011 11:57 | karma článku: 15,73 | přečteno: 2688x