Takových krásných dnů už letos asi moc neužijeme. Je tedy třeba uchovávat si vzpomínku na ně třeba i díky fotkám…
Ten den začal mlhou hustou tak, že by se dala krájet… K jezeru jsem přijel celkem brzy ráno, a musel jsem čekat až do jedenácti dopoledne, než se mlha zvedla. Do té doby jsem jen odhadoval po sluchu, odkud se jaké šplouchnutí ozvalo, s celým světem přikrytým do bílé kaše. Když se ale rozjasnilo, stálo to za to. I ryby se probudily k životu a začaly brát.
Minule tady byla péče, jaký jsem to rybář, když jsem se nepochlubil nějakou tou fotkou úlovku. Ryby většinou pouštím, jíst je nemusím - nemám moc rád chuť rybiny. Ten den jsem ale vyfotil i něco, co mi zavadilo o háček. Cejni byli nakonec čtyři ( čudly), a přišel i jeden candát. Zajímavé je, že i tenhle noční dravec přišel na kuličku kukuřičného šrotu a během slunečného dne. Kapři na mě ten den kašlali. No co, není každý den posvícení.
Všechny ryby, které jsem ten den chytil, dál plavou ve svém živlu. I ten candát. Byl to nádherný den a nebyl důvod si ho kazit krví na rukách.
P.S. - ty moje vyfocené nohy jsou tam úmyslně. :-))) Pohoda, klídek, tabáček...
P.S.č.2 - aby byla nějaká legrace, tak jsem přidal i jednu fotku z dávné minulosti, kdy jsem byl ještě mladej, krásnej (štíhlej), :-))) a kdy se mi na rybách dařilo trochu víc. Toho candáta tehdy jsem chytil na stejném jezeře z jakého jsou ty ostatní fotky, a měřil přes osmdesát centimetrů. Fotka stojí za prd protože je to digitálem přefocovaná papírová fotka. No, a představete si, že mám jako plavky, jo... ;-)
