V souvislosti se současnou situací s africkými imigranty mě napadlo pár myšlenek…
Odevšad se na nás valí informace, že jde vesměs o zoufalé a zoufale chudé lidi, kteří obětovali doslova všechno, aby se mohli dostat k nám, do Evropy. Nedá mi to, a musím si říci – no a co má být? Denně potkávám na cestě do práce spoustu zoufalých, a zoufale chudých lidí. Lidí, kteří se nemají ani z poloviny tak, jako se mám já.
Do minulosti každého z nich nevidím, pravda, ale v drtivé většině je rozdíl mezi nimi a mnou v tom, že i když jsme se všichni narodili v jedné zemi, všichni jsme si prošli povinnou školní docházkou, někde cestou se naše osudy na nějaké výhybce rozdělily. Jednoho svedla na kolej mířící do chudoby naivita, s níž se dopustil několika půjček, které nemohl splatit, druhého přepral démon alkohol. Třetí se dostal ještě o level dál než ten s alkoholem, a vsadil na feťáctví. Další měl prostě jen smůlu, a nedostal tu pravou příležitost, a ještě další dostal od osudu ťafku v podobě chabé inteligence.
Všichni tito lidé na tom mohou být, a většinou jsou hůř, než na tom jsem já. Všichni tito lidé ale v určitou chvíli (až na toho, co dostal do vínku malou inteligenci) stáli na stejné startovací čáře, na které jsem stál já. A jsou ještě další lidé v naší zemi, lidé, které také cestou do práce potkávám. Tito lidé jsou na tom zase neskonale lépe, než jsem na tom já. Jsou doslova bohatí, tedy alespoň v poměru se mnou. Dokázali se nějakým vlastním přičiněním vyšvihnout na vyšší stupínek společenského postavení, než se to podařilo mně.
Ani oni směrem ke mně, ale ani já směrem k nejchudším z chudých nemáme žádnou povinnost přijímat ty druhé ve svých domech. Krmit je, starat se o ně. Pokud budeme chtít, tak ano – můžeme, ale NEMUSÍME.
Ani já nemám právo chtít po boháčích, aby mi povinně dopřávali ze svého majetku, ani chudí a bezdomovci nemají a-priori právo požadovat můj majetek ode mě. Prostě tak jsou na tom světě rozdány karty.
Doufám, že bystří z Vás pochopili, proč jsem na začátku zmínil africké imigranty, a jakou mají souvislost s tím, co jsem psal dál…
Hezký den.
