Není nad to, uposlechnout dobré rady někoho, kdo je rozdává zadarmo. A tak si jednu radu pana kolegy blogera Holuba vezmu k srdci, a přinejmenším se nad ní zamyslím…
Pan bloger Holub ve svém článku radí nám, hnusným a odporným xenofobům, že bychom měli dříve, než necháme naplno projevit temné stránky svých osobností, kde kraluje xenofobní a rasistická nenávist k muslimům a islámu (v Evropě…) jako takovému, jet do Německa, nebo do Francie na zkušenou, abychom se s muslimy blíže seznámili.
Já to považuju za skvělý, ba přímo geniální nápad.
Nejlépe jet i jinam, třeba do Švédska, nebo Dánska, a cestou se stavit v Belgii. Všude tam navštívit pak místa, kde nežije jediný muslim, místa, kde jsou musea, divadla, místa, která vybudovali a udržují rodilí Evropané, tedy ti, co nemají s islámem nic společného.
A když ta místa navštívíme, tak se hoem rychle přesunout do míst, kde naopak žije muslimů více než dost. Do čtvrtí, kam se i policie rozmýšlí, zda tam chodit, tam, kde jsou muslimy pro zbytek obyvatel doslova vynucené no-go zóny. Až se z takové cesty po Evropě vrátíme k nám, do toho odporného xenofobního a rasistického Česka, pak si tady můžeme navzájem sdělit své dojmy, případně přehodnotit své postoje k islámu.
To samozřejmě platí jak pro jeho zastánce, tak pro odpůrce. I přesto, přes takovou možnou zkušenost, abych tak řekl přímo z první ruky, jsem bohužel přesvědčen, že někteří, hlavně zastánci postupné islamizace Evropy, svůj postoj nezmění.
Kdysi kdosi řekl, nebo napsal, že slepých je vždycky dost. A nikdy neuvěří těm, kdo vidí…
Lennon kdysi řekl, že kdo není ve dvaceti komunistou, nemá srdce, a kdo je jím ještě ve třiceti, ten nemá rozum. Já si to dovolím parafrázovat - kdo není před poznáním islámu naivní, ten nemá srdce, kdo jím je nadšený i po jeho poznání - ten nemá rozum...
