Tragédie v Tunisku nastoluje mnoho otázek, a nabízí jen málo odpovědí. Svět se prostě změnil, a vypadá to, že buď se změníme s ním, nebo budeme zbytečně umírat…
Ano, svět se změnil, a to tak, že velmi a za relativně velmi krátkou dobu. Evropané, příslušníci Západní kultury, chcete-li, byli sice i v minulosti na jednu stranu v muslimském světě pro své peněženky vítaní, nezřídka však pociťovali ze strany místních určitý stupeň záště, otupovaný právě jen tím obsahem oněch peněženek.
Pak ale muslimský svět učinil kotrmelec, se kterým mu vydatně pomohly vlády některých západních států, došlo na Arabské jaro, ve kterém se však nedaří květu demokracie, jak si to velice naivně malovaly vlády například v USA, v Británii, nebo ve Francii, ale došlo k přesně opačnému posunu.
Začal bujet islámský radikalismus. Mě osobně stále fascinuje krátkozrakost politických a vojensko-strategických akcí vlád západních států a jejich tajných služeb v regionu Středního Východu. Jak mohly tak krátkozrace vyhnat zlého Džina z lahve, tak ochotně a hloupě?
Copak se najde v arabském světě jediný stát, který by kdy fungoval na bázi některého evropského, nebo amerického státu? Jak se mohli západní stratégové dopustit tak strašného omylu, když si mysleli, že se jim podaří na komplikované společenství různých kmenů a klanů, ovládané navíc až fanatickým náboženstvím, naroubovat systém západního střihu demokratických vlád?
Co si mysleli, že dělají, ve chvílích, kdy pomáhali odstranit Saddáma Husajna, Muammara Kaddáfího, Husního Mubáraka, co si myslí, čehože dosáhnou snahou pomoci opozici odstranit z vedení Sýrie Bašára Háfiz al-Asada…?
Dokázali si alespoň na chvíli uvědomit, že jejich snaha přinese plod terorismu napříč celým světem?
Dnes, pár dní po tragédii v tuniské Súse jsme svědky rad z ministerstva zahraničí, že jako turisté bychom se neměli zdržovat na místech s větším počtem lidí, že bychom měli být obezřetní (jakoby naše případná a hlavně bezbranná obezřetnost mohla suplovat obezřetnost místních bezpečnostních složek…), ale jinak v pohodě, žádné další rady a prohlášení se na nás, turisty, ze strany vládních kruhů nechystají…
Jinými slovy jsme vyzíváni k tomu, abychom trávili dovolené v kleci, bez návštěv starověkých památek a muzeí (větší počet lidí pohromadě – zvýšené potenciální riziko atentátů…), když už se jít koupat na pláž, tak pokud možno v neprůstřelné vestě…
Abych byl upřímným, docela nechápu náturu lidí – Čechů, co od pátku odletěli do Tuniska na dovolenou, nebo co se tam v nejbližší době chystají. Kecy o tom, že když se budeme bát, že teroristé dosáhli svého – neberu. Ono totiž bezbrannému civilistovi moc možností nezbývá, nemůže se účinně bránit, takže není nic divného na tom, že cítí strach. Já osobně mám vždycky větší strach z něčeho, nad čím nemohu mít kontrolu. Že se ti lidé, co tam odletěli, nebojí? Ale bojí, jen si, možná vzhledem k tomu, že mezi mrtvými nebyl jediný Čech, nedokážou připustit, že Čech není neprůstřelný. Já jsem byl v Súse v roce 1998, shodou okolností na té samé pláži, kde k masakru došlo, jsem se vyvaloval. A nemám z toho dobrý pocit. Říkám si, že možná ti, co tam odletěli, chtějí tak trochu morbidně navštívit místo masakru? Že by něco podobného, čeho jsme byli svědky v roce 2002, kdy probíhala v naší zemi takzvaná „povodňová turistika“?
Nevím, vím jen, že trávit dovolenou v kleci bych asi nechtěl. Je smutné, že omyly vládnoucích špiček vždycky odnesou nevinní lidé, třeba naprosto bezbranní, oblečení jen do plavek.
Je to zkurvenej svět.
