Dalo by se to asi shrnout do věty, že o této partičce se se 100% přilnavostí dá říci, že pořekadlo Nomen-omen občas opravdu sedí…
Proč si to myslím? Inu, protože za nic jiného, než za odpad je nepovažuju. Jejich „nejslavnější“ počin, a sice krádež a následné rozstříhání prezidentské standarty, je podle mého názoru něčím, co musí každý normální a slušný člověk odsoudit.
Dost dobře nechápu sklony některých lidí, kteří tento skutek považují, když ne za recesi, pak tedy za regulérní a oprávněné vyjádření názoru na fakt, kdo že to právě nyní sedí na Pražském Hradě.
Fascinuje mě malost příznivců tohoto už ve svém názvu fekálního uskupení, kteří jen proto, že asi nemají v lásce prezidenta Zemana (mimochodem, toho nemám v lásce ani já, a kdo četl můj otevřený dopis namířený právě proti prezidentu Zemanovi, asi ví, že nekecám…), jsou ochotni schvalovat krádež a zničení ničeho menšího, než jednoho ze znaků české státnosti.
Prezidentská standarta není ničím menším, než jistým symbolem, který by měl být považován za odloučený od persony prezidenta jako takového. Jde o symbol znázorňující prezidentský úřad, o symbol, který nemůže za to, jak se který prezident zrovna chová. Ve stejné logice by mohlo nějaký chorý mozek také napadnout, že vyhodí do vzduchu, nebo alespoň zapálí celý Pražský Hrad, co také s ním, když v něm přebývá nenáviděný prezident, že ano…?!
Hlava mi nebere, co všechno jsou někteří lidé – názoroví odpůrci prezidenta Zemana, ochotni skousnout a sami v sobě, i směrem ven ochotní tolerovat a omlouvat, jen když půjde o úder směr Zeman.
Jenže tito pomýlení lidé si asi neuvědomují jednu zásadní věc – ten úder nebyl fakticky veden směrem k prezidentu Zemanovi, ten úder byl veden směrem k něčemu, co by mělo být pro všechny občany země svaté. Prezidenti přicházejí a odcházejí, ale prezidentská standarta zůstává. Bohužel, ta rozstříhaná nezůstala. A není to vinou prezidenta Zemana, je to vinou hlupáků, kteří se neštítí doslova ničeho. Vina není na politice Hradu, ale na bezbřehé hlouposti, zákeřnosti, škodolibosti a odhodlání spáchat zločin krádeže a zničení.
Mnoho statečných mužů a žen položilo své životy proto, aby taková prezidentská standarta mohla nad Pražským Hradem zavlát, a jen primitiv může oběť takových hrdinů pošlapat a poplivat takovým hnusem, jakého se Ztohoven dopustili.
Doufám, že soud tento skutek náležitě „ocení“, a i když se asi skupina rádoby rebelů bude cítit rozsudkem požehnaná aurou mučednictví, důležité je si uvědomit, že tu auru jim přiznají jen existence stejně nízké a podlé, jako jsou oni sami.
Slušní a spravedliví lidé tu svatozář myslím neuznají, a to je dobrá zpráva.
...............................................................................................................
