Od památného vysílání „hororů z Lán“ se obrací jako topinka na plotně otázka, zda mohl nebo nemohl za faux pas moderátor rozhlasu, respektive Český rozhlas jako takový…
Nevím jak koho, ale mě osobně ani trochu nepobuřuje to, že nám, posluchačům, umožnil Český rozhlas vyslechnout si sprosťárny našeho prezidenta doslova v přímém přenosu. Přišlo by mi naopak velmi farizejské, kdyby někdo vyvinul snahu znemožnit předložení pravdivého obrázku o osobnosti prezidenta Zemana.
To, k čemu došlo, je jen a jen vina právě pana Zemana. To on ta slova vyslovil, to on je použil zcela záměrně a při vědomí, kam všude se dostanou. Nešlo o nějaký záznam soukromého hovoru, který by byl pracovníky rozhlasu natočen nějak podloudným způsobem. Vždyť Hrad se ústy mluvčího Ovčáčka doslova prsí tím, jaký měla údajně ona sprostá slova význam.
Prý měla za úkol navodit seriozní debatu o vhodnosti používání vulgarit v politice…
Blbější výmluvu a omluvu neomluvitelného jsem snad za celý svůj život neslyšel.
Přijdou mi naprosto liché debaty Rady pro vysílání směrem k Českému rozhlasu a jeho pracovníkům. Byli to snad oni, kdo ta slova vyslovil, nutili nějak prezidenta, aby je použil, nebo nějakým technickým zásahem zkolážovali význam řečeného, aby ty sprosťárny vznikly?
Ne, to jen jeden neurvalec se rozhodl, že nechá volný průběh své malosti. Dnes jsem viděl ve dvou článcích dva záznamy z jedné a té samé tiskové konference, na obou byl mluvčí prezidenta, pan Ovčáček. V první části šlo o výše zmiňovanou výmluvu použití vulgarit, v druhé pak o smyslu použití postavičky krtečka v budoucím čínském zpracování pohádky pro děti.
Při obojím sledování jsem nabyl dojmu, že sleduju vysílání z terapie duševně nemocných…
