Lépe řečeno – najednou každý, nebo většina ví, že za ,,komančů“bylo všechno zlé a nevzniklo nic dobrého. Naštěstí přijel sv. Václav (Havel) se svými Kocáby a spol. a najednou bylo dobře…
Musím se opravdu smát, když slyším, nebo čtu, že za socíku byla doba jen a jen temna. Kdekdo se ohání absencí banánů a mandarinek, nemožností cestování a zkažeností všeho a tím pádem všech, co „tehdy“ žili.
Kdekdo nadává například na ty „odporné“ paneláky, které budou „zátěží“ pro města na věčné časy…
Fajn, může mi ale někdo říct, kde by asi tak bydleli spousty rodin, které dnes v panelácích žijí?
Asi v těch „luxusních“ bytových komplexech, které rostou jako houby po dešti, ve kterých ale zatím bydlí jen málokdo, protože prostě lidé na takové bydlení nemají (a hned tak mít nebudou) peníze…? Tyhle moderní, rychlokvašené bytovky jsou jen a jen dobrou dojnou krávou pro spekulanty s pozemky a s fiktivními zámky v oblacích.
Od „Sametu“ uběhlo přes dvacet let. Před ním bylo hodně těžké sehnat bydlení, ale dnes to není o moc lehčí. Když si představím mladého člověka, který má po škole, nějaký ten čas se učí být dospělým a najednou potřebuje 3 000 000,- Kč na to, aby mohl o nějakém místě říct - …“tady je moje doma“, tak si říkám, že moc možností, jak toho dosáhnout nemá ani dnes.
Jasně hypotéky, půjčky atd…
Už vidím, jak se banky perou o 25-ti letého klienta, který má ještě pořád na čele nálepku –„praxe minimální“ a tak ani jeho profesní kariéra není ještě tak úplně jasná.
Takže ty kecy o hrůze paneláků, těchto údajných pomníků Husáka, budou mít smysl, až bude na trhu dostatek volně přístupného, nájemního bydlení v kvalitě převyšující bydlení v oněch očerňovaných „králíkárnách“.
Zatím ani tento režim nedokázal nabídnout lidem nic lepšího. Pokud někdo nepřišel k penězům nějakou levárnou (čest výjimkám), tak je v podstatě rád, že může bydlet (píšu o městě) i v tom paneláku.
Je to asi nějaká móda, nadávat dnes na všechno, co bylo součástí našich životů před rokem 1989.
V čem je lepší koupit si dnes levný šmejd z dovozu, než zboží, které se kdysi vyrábělo u nás a bylo tak dobře vyrobené, že mnohdy ještě slouží v některých domácnostech i dnes?
Je opravdu lepší najíst se v dnešních McDonaldech, nebo KFC, než když jsme chodili do těch „odporných“ jídelen, které bývaly kdysi součástí skoro každého řeznictví…?
Vím, není to o jídle, ale i to jídlo je součástí našich životů. Když už někdo argumentuje nedostatkem banánů na tehdejším trhu, tak já si dovolím ohřát si tu dršťkovou a guláš s pěti…
Ne všechno, co bylo „tehdy“ bylo zlé a špatné. Ne za každým stromem číhal komunista, aby někomu trhal hlavu a uvazoval provaz na krk. Například pro děti se dělalo tehdy mnohem víc, než se dělá dnes. Všude, alespoň tedy v Praze, byly domy mládeže, kde mohly děti sportovat, učit se hudbě a vůbec dělat něco užitečného.
Tehdy nebyl problém najít si zubaře, umístit dítě do jeslí (ví ještě vůbec někdo z mladších, co to znamená slovo – jesle…?), do školky. Ve školách byla dvakrát ročně povinná kontrola chrupu žáků. Já osobně mám z té doby nejméně jednu plombu v ústech dosud, takže tak strašně nekvalitní ta péče také nebyla – což samozřejmě záleželo na zubaři jako takovém…
Možná si někdo bude po přečtení tohoto článku myslet, že jsem komunista.
Ne, nejsem a nikdy jsem nebyl. Jako kluk jsem byl asi rok pionýrem, to přiznávám, nebyl jsem ale později ani v SSM, a když jsem na učňáku kdysi roztrhal před učitelem přihlášku do SČSP (svaz československo-sovětského přátelství), tak to málem znamenalo moji „konečnou“.
Jasně, za „komančů“ byla spousta věcí tak říkajíc – na hovno.
Rozhodně ale není pravda, že to byl nějaký středověk, jak by chtěla dnešní propaganda nabulíkovat všem. I v té době lidé žili, milovali se, hádali se, rodili se a umírali.
I v té době vznikla spousta dobrých věcí, ze kterých má naše země užitek dodnes.
A nemůžu si pomoct, ale mám dojem, ne jsem si tím jistý, že tehdy k sobě měli lidé mnohem, mnohem blíž, než je tomu v současné době. Kolik jen kamarádství a známostí nevydrželo porevoluční tlak dnešní, mamonem ovládané doby?
Tehdy lidi žili v téhle naší zemi spolu. Dnes žijí jen vedle sebe…
