Jak asi většina z nás zaznamenala, ve Velké Británii se chystají k bezprecedentnímu kroku, který si zatím žádná země během covidové pandemie nedovolila…
.
Britská vláda se totiž od druhé půli července chystá zrušit veškerá proti-covidová opatření, s tím, že nechá všemu volný průběh, protože prý má spoustu lidí proočkovaných, a tak se prý nemůže nic zlého stát…
Alarmující je to, že tohle je názor politiků, nikoliv odborníků z řad lékařů a epidemiologů, kteří naopak bijí (zřejmě marně…) na poplach.
Není žádným tajemstvím, že politici toho zatím v boji s pandemií covidu moc nezmohli. Byli to však právě lékaři a epidemiologové, kdo dokázali jakž-takž udržet tuto zákeřnou nemoc na uzdě. Nebýt jich a jejich úsilí, bylo by mrtvých napříč celým světem mnohem více, dost možná že stejně, nebo i víc, než kolik životů měla po První světové válce na svědomí takzvaná „Španělská chřipka“.
Je doslova smutné až šílené, že tento fakt britská vláda zcela ignoruje. Nesleduju ostrovní politiku zas až tak pečlivě, tak vůbec netuším, jaké motivy může exekutiva britského premiéra v tomto případě mít. Čí názor už by měl být v takovém případě proboha vyslyšen, když ne odborníků…?!
Kdyby byla pandemie v začátcích a nebyly by k dispozici žádná data, žádné relevantní statistické informace, dalo by se na plán britské vlády hledět jako na snahu o nalezení cesty stylem pokus – omyl. Tak tomu ale není, s covidem už celý svět žije nějaký ten pátek a jak se zatím vždy ukázalo, přílišné rozvolnění, notně okořeněné „utržením obyvatel ze řetězu“, vedlo vždy ke stěží kontrolované expanzi nemoci.
Pokud má britská vláda na zřeteli hlavně pomyslné výhody pro ekonomiku, když se zruší všechna omezující opatření, myslím, že ji čeká na konci tohoto experimentu hořká pilulka. Jestliže se epidemie v ostrovním království rozhoří, a zatím jsou pro to bohužel všechny předpoklady, uzavře se britská ekonomika, již tak zkoušená vlivem brexitu, sama od sebe, nakonec k tomu nebude ani třeba případné zatažení britské vlády za pomyslnou záchrannou brzdu.
Abych byl upřímný, absolutně nechápu, jak si někdo může po tom více než roce existence covidového problému myslet, že když vše uvolní, že se snad nějakým zázrakem vše vyřeší a vše dobře dopadne.
K čemu bude Britům, že budou smět doma vše, když je okolní svět uzavře do bubliny, ze které nebude cesty ven? A to se stane, ostatní minimálně evropské země nebudou riskovat, aby na jejich území běhali Britové jako by se nechumelilo, až se u nich nemoc rozjede s plnou silou.
Očkování je jistě cestou, ale stále není proočkovaných lidí tolik (ani v Británii), aby byla ta cesta ze všech stran bezpečná. Spoléhat na sebekázeň obyvatel je také hloupé a naivní, Britové, a nejen oni, nejsou všichni jen absolventi prestižních univerzit, a mnoho z nich bude mít potíže přijmout odpovědné chování za své.
Pak tady máme mnohem nakažlivější mutace, než jaké tady byly v samém počátku pandemie, a ani nemluvím o v podstatě jistotě, že vir bude mutovat dál a může se stát, spíše je to vysoce pravděpodobné, že nynější takzvaná mutace Delta (dříve indická…) bude proti těm budoucím jen slabším bráchou rýmy.
Nad covidem nemá lidstvo zdaleka vyhráno, i když bychom si to všichni přirozeně přáli. Musíme ale být, nebo měli bychom být, realisté.
To, co plánuje britská vláda, mi ze všeho nejvíce připomíná parašutistu, který skočil z pěti kilometrů, má otevřený padák, ale ve sto metrech nad zemí se rozhodne ho odhodit, vždyť už je přeci skoro dole a co by se tak asi mohlo stát…
Co by se mohlo stát?
Co se nejspíše stane?
Zeptejte se epidemiologů, politiků se na takové věci zásadně neptejte. Ptát se politiků, to je stejné, jako ptát se člověka s pěti třídami základní školy na otázku, jaký bude příští rok vývoj kurzu trojské unce zlata na světových burzách.
No, možná by stačilo zeptat se Indů, když už by někdo nevěřil epidemiologům…
.
.
