Nebudu to dramatizovat, sám ani já, ani moje žena Valentýna moc ,,nežereme“, ale ta mediální masáž, co je nám huštěna do hlav je opravdu síla. Já osobně se zděšením zjišťuji, že smrt mnicha Valentýna je tak nějak přetransformovaná na druhé MDŽ. Nic proti ženám, sám bych bez nich žít nechtěl, ale proč sakra musím poslouchat odevšad -,,…pánové, blíží se Valentýn. Je to skvělá příležitost, jak získat kladné body…“ a nebo - ,, Pouze v květinářství XY vám dokáží, že i květiny mohou mluvit. Dopřejte své drahé polovičce krásnou květinu jen pro NI. Jen u nás získáte květinu s JEJÍM jménem napsaným na okvětním lístku…“ .
Sakra, proč nikde neslyším také něco o tom, že dámy by si měly vzpomenout na značku oblíbených doutníků svých mužných polovin?! Proč neslyším něco o tom, že ,,…tu lahvičku, co mu koupíte dámy, byste mu měla dovolit vypít si s kamarády v klidu a bez vašeho řevu a napomínání…“ . Nebo, že ten ,,fotbal, nebo ty ryby ( vláčky, garáž, dílna, střelnice a co já vím co ještě) by si měl ten VÁŠ toho dne užít bez keců a v klidu".
Pořád je všude plno ,,emancipace“, tak já říkám – fajn, já jsem pro, ale ať platí oběma směry. Holkám klidně kytku a čokoládu a firmu na ,,zvláštní zážitky“, ale my chlapi chceme taky ,,svý“!
Howgh… :-))
