Rok 2014 nebyl pro včely moc dobrý. A tak v zimě 2014-15 uhynulo po celé Evropě přibližně 40 % včelstev. Čechy a Moravu nevyjímaje. Mnoho včelařů přišlo o všechny včely! Včely se dokáží naštěstí rozmnožit daleko rychleji než třeba krávy nebo koně. U těch by byl 40% úhyn ještě bolavější.
Jak je možné, že tolik včel zahynulo? Matka příroda si udělala přirozenou selekci. V květnu a červnu nechala vyrojit více včel než obvykle, ale také nechala včely létat a bujně žít již od února do listopadu. Tedy skoro dvakrát déle, než jiné roky. Tím včely spotřebovaly více zásob, více se vyčerpaly. A počet květů - potravy, zůstal stejný. Celkově tedy bylo zásob málo. Silnější včelstva „vykrádala“ těsně před zimou ta slabší a přežila tak jen ta nejsilnější. Dlouhý rok měly i vosy, které včelám často vykrádají úly, a také sršni. Ti si pochutnávají přímo na včelách. Slabší včelstva pak byla ještě dále poškozována roztočem kleštíkem (známém více jako varoáza).
A najednou je včelstev oproti jaru 2014 skoro polovina! A to je a bude bohužel znát i na medu.
Co to znamená pro nevčelaře? Méně včel opylí méně stromů, keřů a jiných rostlin. Bude méně jablek, švestek, jahod, malin, méně marmelád, slivovice, …. A když je něčeho méně, bývají s tím větší náklady na jednotku a tím roste konečná cena. U ovoce je možné vše dohnat dovozem. Otázkou je kvalita, chuť, která je vždy snížena jakoukoli přepravou, i uskladněním. Čerstvě utržená švestka přímo ze stromu se v obchodě ani koupit nedá.
Včelaři patrně včely „domnoží“. Ale při množení spotřebují včely téměř všechen med pro svůj rozvoj. Nejen že tedy bude medu méně kvůli menšímu počtu včelstev, ale i tím, že ho budou potřebovat samy. Nebezpečí prodeje "falešných" medů se ještě výrazně zvýší.
