Děs a hrůza na dovolené v EU

Projel jsem Rakouskem a zastavil se až ve Slovinsku. V Alpách. Zcela zřetelně jsem tedy nepřekročil hranice Evropské unie. Ale všechno bylo jiné a nechráněn evropskými úředníky jsem měl o sebe strach.

V poslední zapadlé horské chalupě nám po tůře uvařila farmářka ve své kuchyni vynikající houbovou

polévku. Zděsil jsem se a strachoval o svůj život. Němela totiž speciální ledničku na každou surovinu a na každý druh odpadu, jak u nás nařizuje „EU“. Další hrůzou byl společný záchod pro pány, dámy, zaměstnance a místní obyvatele. Dokonce to byla jen kadibudka se srdíčkem a nejbližší bezdotyková baterie někde poblíž Vídně!  Už jsem se viděl se všemi možnými chorobami. A na závěr sýr. Od domácí krávy? A nikde žádný veterinář ani hygienik, který by mě zachránil před žloutenkou a úplavicí.

Přežil jsem. Neuvěřitelné. A tak jsem si dodal odvahy a vyrazil na další výlet. Do jeskyně. Sněžná jama je obří jeskyně do které by se vešly Koněprusy hned dvakrát. Ale ten vstup – dírou a po žebříku!! Jako osvětlení sloužily klasické karbidky s otevřeným ohněm!! A vyfasoval je jednoduše každý čtvrtý návštěvník, aniž by podepisoval prohlášení o poučení zacházení s otevřeným ohněm! Opět mě začal polévat studený pot. A to ještě nebylo všechno. Šlapali jsme po neopracovaných kamenech, místy jen po ledu. Žádný betonový chodník a jako zábradlí jen obyčejné lano.

Co s námi bude? Kolik lidí se na cestě zmrzačí, uhoří nebo zemře? Kde je někdo, kdo by mě před tím vším spasil? Jsem přeci Evropan v Evropě tak mám právo být dopředu precizně ochraňován!!

Nikde žádné cedulky s únikovými východy, telefonní čísla na nejbližší hasiče, policii, … Místo odpovědi jsem zjistil, že vchod je zároveň jediným východem.

Přežil jsem i ledovou jeskyni. Bohu a Unii díky. Do konce dovolené jsem měl ještě několik místních polévek, sýrů a projížděl na kole štolami, kde jsme si svítili jen čelovkami.

Bylo to hezké. Ale už se těším na příští dovolenou. Raději pojedu někam, kde budu v klidu jíst v restauraci plné nařízení a šipek směřujících k východu. K jeskyním, do kterých mě raději ti, kteří dbají o můj život víc než maminka, raději nepustí, protože jsem nesvéprávný a mohl bych si ublížit.

Slovinsko je v EU krátce, taky se dají časem dohromady a budou mít všechno jak se patří. Pak ale nebudu mít důvod tam jezdit.

 

Autor: Vladimír Glaser | středa 26.8.2015 7:32 | karma článku: 48,00 | přečteno: 27791x