Proč strýček není maminka

          Iniciativa JSME FÉR usiluje o změnu našeho občanského zákoníku tak, aby manželství platilo nejenom pro muže a ženy, ale i pro stejnopohlavní páry. Argumenty jsou hodně citlivé a jako člověk citlivý se jim snažím porozumět.

          Vždy jsem litoval homosexuální muže, že nejsou schopni milovat upřímně ženy a litoval jsem homosexuální ženy, že nejsou schopny upřímně milovat muže. V tom jsem si uvědomoval, že moje sexuální orientace není samozřejmostí a  že jsem si ji nevybral. To, že mě přitahuje opačné pohlaví, není moje zásluha.

           Moc děkuji všem svým přátelům, kteří měli odvahu se mi přiznat k tomu, že jsou homosexuálové a cítím vůči nim zodpovědnost, abych jejich důvěru nezklamal, abych je nezranil, abych nezesměšnil něco, co citlivě prožívají jako potupu, ponížení a nepochopení.  Za ideální považuji, aby každý člověk mohl žít bez přetvářky s člověkem, kterého miluje a nemusel při tom odrážet posměšky či nepochopení okolí. Zde je jedna strana empatie. 

          Ptám se tedy,  existuje i druhá strana empatie? Mám i já právo, abych jako příslušník heterosexuální většiny požadoval pochopení od homosexuálů. Aby oni chápali mé pocity, mé obavy, mé potřeby? Věřím, že většina z nich toho je schopna a na tom můžeme vystavět pilíře úspěšného dialogu.

          Na iniciativě JSME FÉR se mi nelíbí, že pojem manželství redukuje na oblast lásky a emocí. Iniciativa na svých internetových stránkách tvrdí doslova: „Láska je jen jedna - není hetero a homo verze. Stejnopohlavní páry žijí úplně běžné partnerské životy jako většina, mají stejné radosti i starosti. Proto není důvod, aby stát rozlišoval mezi homo a hetero svazky“ (konec citace). Těmto argumentům oponuji:  Manželství podle římského práva  nebylo založeno na lásce, bylo založeno na dohodě, smlouvě  a povinnosti. I řecká kultura, která  opěvovala homosexualitu  (Platón), nikdy nezavedla stejnopohlavní manželství. Pojem manželství založeného na lásce zavedl poprvé romantismus 19. století. Do té doby bylo manželství pouze prostředkem k založení rodiny za účelem rozmnožování a dosažení  ekonomické spolupráce v rodině. A jako takové se stalo základem celé naší civilizace. Pokud mě dnes někdo nutí, abych zmátl své základní hodnoty, cítím se ohrožen, prožívám bolest. Ptám se, proč chtějí stejnopohlavní svazky stejný název a stejná práva pro svůj vztah, když jednu jeho část (generativní) prokazatelně nemohou naplnit ? Jak budou realizovat své právo na potomky, pokud jim heterosexuální většina nebude schopna  dodat dostatečné množství dětí k výchově dle jejich potřeby? Oni nechápou, že mi to může vadit? Oni nechápou, že to může znejistit heterosexuály, kteří mají šanci založit heterosexuální manželství?

          To je však pouze počátek. Když se podívám na internetové stránky iniciativy JSME FÉR,  zarazí mě jedna jejich složka: FÉR MÍSTA, FÉR FIRMY, FÉR ORGANIZACE. U fér osobností to ještě chápu, ale u fér firem a fér organizací mi to již zavání kádrováním. Okamžitě to ve mně evokuje zkušenosti západních podnikatelů, kteří jsou vystaveni zákaznické šikaně, pokud se jako fér firma nebo fér organizace nepřihlásí. To už není mírumilovné projevení svobody slova, ale lobisticky nastavená deformace společnosti v duchu levicového liberalismu. A toho bych se u nás nechtěl dožít.

           Zde moje obavy nekončí. Pokud iniciativa JSME FÉR  uspěje jako společenský experiment,  prokáže, že naše společnost je „tvárná“. Bude tedy otázkou několika málo let, kdy se u nás prosadí jako přijatelná alternativa polygamické a polyandrické sňatky, neboť takové v jiných zemích legálně existují a díky migraci se množství jejich nositelů u nás bude zvyšovat. Věková hranice sňatků se naopak zase bude snižovat. . Proč ne? Možné to je. Ale já to nechci.

       Prosím, ponechte název „manželství“ pro lidi s rozdílnou sexuální polaritou. (Víte, ona to není žádná sranda, když se má chlap dlouhodobě domluvit se ženskou). Nenuťte nikoho, aby  stejnopohlavní svazky nazýval manželstvím. Nebuďte agresivní a neostrakizujte nikoho, kdo s vámi nesouhlasí. Pochopení, tolerance, láska, empatie a harmonie má mnoho forem. Forma zákona je formou nejhrubší, která přichází na řadu až jako poslední.

      Nevěřte tomu, že budete šťastnější, pokud svůj stejnopohlavní svazek nazvete manželstvím. Stejně o sobě budete celý život pochybovat,  jako o sobě pochybujeme my z mnoha důvodů. Společenské status quo má  v současné podobě  mnoho výhod i pro homosexuální partnerství. Nenarušujte společenskou smlouvu stupňováním vašich  požadavků, aby se nezřítily mnohé výdobytky, které díky pochopení heterosexuálů stejnopohlavní komunita v posledním století získala.