Druhý týden intenzivního cvičení, počítání jídla a dotazů okolí. Naše okolí je někdy buď skvělým motivátorem nebo naopak kazičem veškeré snahy. Já mám kolem sebe kaziče, zvědavce a lidi, kteří mě žádají o radu. Jenže jak radit třeba kolegyni, která večeři sní dle mého doporučení a druhý den si dá tajně před mým příchodem do práce ke snídani jitrnici? :o)
Druhý týden 14.-20.1. 2013, cvičení Jillian Michaels Ripped in 30 level 2, Killer ABS level 2
Pondělí začalo úžasně a to volným dnem a tak jsem si dosyta užila čokolády, kokosové buchty, kterou jsem si schovala (viz. předchozí článek) a i zbytků vánočního cukroví. Na tu buchtu jsem se těšila šíleně, ale hned po snídani jsem byla taková celá přeslazená. Břicho se mi nafouklo hned do oběda. Ještě že jsem měla v plánu cvičení, po kterém jsem si dala pořádný strečink (to by bylo, abych ten provaz časem neudělala). S protahováním otravuju Honzu - očividně ho to moc nebaví, ale pro mě je pak rozdíl jestli jsem od země 30cm nebo 20cm. Vždycky přitom myslím na cirkusáky nebo ambiciozní mladé gymnasty, jak je trenéři skoro lámou (někdy teda úplně), aby byli co nejohebnější.
V úterý jsem uvařila vynikající oběd - jáhly s ořechy, medem a sušenou papájou. Bolí mě ze včera celé tělo, ale to se poddá. Na další free day nechci moc sladkostí.
Středa - už nechci sladké ani vidět. Obědvám znovu sladké jáhly a už se mi po sladkém dělá husina. Vidina slané večeře se mi zjevuje celé odpoledne. Po příchodu domů musím navařit na zítra - játra s rýží a to nadvakrát - jedna nezahuštěná verze pro mě a zahuštěná pro Honzu. Skončila jsem před osmou - unavená, načichaná těch výparů, prostě totálně KO. Stále jsem závislák na pomerančích - každý den jeden.
Čtvrtek - já rád játra, ty rád játra, on rád játra. Byla dobrá a musím se pochválit.
V pátek v deníku velebím ty pomeranče. Ve čtvrtek bylo volno od cvičení a dnes mě tedy už nebolí ramena a ruce z věčných prken, která má Jill dost v oblibě. Cvičit se mi dneska vůbec nechce, chci někam zalézt a vylézt až bude teplo, místo toho obouvám tenisky a mačkám play. V duchu si říkám, že to není povinnost, ale vyplavování endorfinů.
Sobota - hola hola škola volá. Jídlo v pohodě - nic mě tam nerozptyluje, protože automaty na chodbách vždy a všude úplně ignoruji. Povoleny mám dneska dvě sladkosti - rozhodla jsem se pro vánoční cukroví.
Neděle - chvíle pravdy aneb kontrolní zvážení. Po návratu z Francie dne 3.1. jsem vážila 62,2kg. Dnes 20.1. ručička ukazuje 60,5kg. To vypadá slibně, ale je to jen informativní, jestli tělo reaguje. Opravdový den D bude až 4.2.
Tak hurá do třetího týdne.
