Velkoněmecká říše si musí umět ochránit svoje hranice

Glosa: v Čechách se moc nepíše o tom, že se EU prakticky proměnila ve Velkoněmeckou říši. O všem podstatném (v Evropě) rozhoduje v Berlíně německá kancléřka (a její ocásek - jakýkoliv francouzský prezident). 

Němci vůči zbytku Evropy hrají politiku „co je výhodné pro Německo, je výhodné i pro zbytek Evropy“. Konečně i Řekové slouží jako učebnicový příklad toho, jak přijít o samostatnost a stát se německou kolonií.

Jakákoliv říše, včetně té Velkoněmecké, musí být schopná chránit si svoje hranice. Požadavek vzniku Evropské pohraniční stráže chránící Velkoněmeckou říši, a to i navzdory svým koloniím, je z německého hlediska naprosto legitimní a pochopitelný. 

Klíčovým problémem Evropy je, že se jedná o konfederaci a chybí jí akceschopná centrální vláda, která by formulovala a realizovala jednotnou celoevropskou politiku. Roli centrální vlády dnes, bez jakékoliv odporu, obsadila ta německá. Může se nám to líbit či nelíbit, ale to je také zřejmě vše, co s tím můžeme dělat.