Jedno známé židovské přísloví říká: „kdo ovládá potraviny, ovládá stát, kdo ovládá energetické zdroje, ovládá kontinenty.“
Ovládat kontinenty je samozřejmým cílem všech velmocí. Války v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Libyi a nejnověji i na Ukrajině mají společného jmenovatele, jímž je ovládnout místní energetické a surovinové zdroje, včetně přenosových tras vítěznou velmocí.
Válka mezi nimi se vede dvěma základními prostředky:
- ekonomickými,
- vojenskými.
Analyzujeme-li situaci na Ukrajině, Vladimír Putin v obou případech buď už válku prohrál, nebo stojí na její hraně. Hlavním nástrojem ekonomické války je dluh. Dostane-li se jakákoliv země do pozice dlužníka, věřitelské země jí mohou začít diktovat podmínky jeho splácení. Největším věřitelem Ukrajiny, díky její závislosti na plynu a ropě, bylo Rusko, a proto mohlo dlouhodobě Ukrajinu ovládat. Dnes jej v roli hlavního věřitele vystřídaly USA a EU a získaly tak rozhodující nástroj k ovládnutí ukrajinské ekonomiky a politiky. Jednou z podmínek poskytnutí „finanční pomoci“ ze strany USA a EU je jistě i privatizace největší ukrajinské naftové společnosti Něftěgas, kterou, podle mého soudu koupí „za hubičku“ právě Američané. Budou tak držet ruce nejen na kohoutku ropovodů a plynovodů vedoucích z Ruska do Evropy a držet tak oba rivaly „pod krkem“ (podle principu „rozděl a panuj“), ale zároveň budou vybírat i „mýtné“ za přepravu obou surovin, čímž si řádně „namastí kapsu“. Ze strany Američanů je to skutečný “majstrštyk“.
Vladimír Putin sice získal Krymy, ale hádejte, kdo asi bude ukrajinské produktovody hlídat, aby místní oligarchové plyn a ropu nekradli? Správná odpověď zní: „samozřejmě, že US Army“. Američané nutně umístí na Ukrajině své vojenské základny a Rusko s tím už nic nenadělá. Ruští generálové sice na východní Ukrajině uplatňují chytrou vietnamskou taktiku, ale je otázkou, jak dlouho separatisté vydrží se silami. Ve Vietnamu měli Američané převahu, jak ve vzduchu, tak ve vojenské technice, kterou Rusko eliminovalo tím, že Vietnamcům dodávalo prostředky schopné ničit helikoptéry, letadla i těžkou pozemní techniku. Stejnou taktiku teď využívají i v boji proti centrální vládě na Ukrajině. Znovu opakuji, nevěřím, že separatisté dlouhodobě vojenský tlak Kyjeva vydrží, za situace, kdy Kyjev projevuje své odhodlání dovést své vojenské tažení „proti rebelům“ do vítězného konce.
Největší chybou Vladimíra Putina - podle mého soudu - bylo, že spolu s Krymem neobsadil celou Ukrajinu. Nikdo by kvůli ní do III. světové války nešel a tvrdé ekonomické sankce Rusko tak jako tak neminou. Za chyby se platí a dá se říci, že ekonomickou válku Rusko prohrálo a blíží se i doba, kdy skončí boje na východě Ukrajiny a slavnostně tam vstoupí americká armáda. Bez mučení přiznávám, že jsem takový konec nečekal.
