„Kdo je dnes vlastenec a kdo vlastizrádce?“

Kdo se staví proti přijetí muslimů je přinejlepším označen jako xenofob a v horším případě jako nahnědlý nácek či rovnou fašista. Jak ale potom charakterizovat vlastence a jak vlastizrádce?

Nevím, zda s laskavým čtenářem shodneme, ale vlastenectví znamená oddanost zemi, v níž člověk žije a je jeho domovem, oddanost k jejím symbolům, zvykům, tradicím a hodnotám. K vlastenectví určitě patří i obrana vlasti před vetřelci a jeho zřejmým opakem je vlastizrada. Ve škole nás učili, že vlastizradou je, chtěl-li někdo vydat naši zem a její lid nepříteli. Vlastizrada byla v naší historii pojímána stejně, jako vrazit bratrovi dýku do zad. Bylo vše, čemu jsem se učil špatně? Není dnes „zločinem vlastizrady právě vlastenectví!?“

Na hodinách dějepisu nám pan učitel vyložil, že už od vzniku Českého království k nám přicházeli cizinci a usazovali se tu. Učil nás, že Češi na nově přišedší kladli tři základní podmínky:

1/ přijmout naši víru,

2/ ctít zákony českého krále,

3/ poctivě se živit.

České království bylo vždy pohostinnou zemí a ten, kdo chtěl s námi žít v míru, byl vítán.  Tomu jsem se učil a jsem tomu rád. Jen teď nevím, pokud chci chránit vlast před invazí saracénů, zda jsem xenofob, fašista, nebo jen naivní vlastenec.

Autor: Vít Klíma | čtvrtek 11.2.2016 15:54 | karma článku: 29,95 | přečteno: 818x