aneb František, nebo raději Petr? Radní Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), sociolog a antropolog, zastupitel Prahy 2 Michal Uhl navrhl, aby jeho místní část udělila čestné občanství exkomunistovi Františku Krieglovi. Rada městské části návrh odmítla. Břetislav Rychlík v novinovém komentáři vysvětluje, proč je napravený komunista hoden ocenění. Nechám stranou posedlost soudruhů všech odstínů červené společenskou hrou na"daj-li mi medaili, či nedaj-li"a budu se dál bavit jejich představou o nápravě"hříchů mládí"ve stylu"...mysleli jsme to tehdy dobře, jen se to nějak (jako vždy) zvrtlo..."
Já vím, může-li být spojován tento ústav se jmény jako jsou Michal Uhl, nebo Petruška Šustrová, lze se dočkat téměř čehokoliv. Jen mi tak nějak přijde eklhaft, že ÚSTR nenavrhl na vyznamenání třeba Petra Vymyslického, který zemřel v Dolních Bojanovicích koncem července ve věku 83 let.
Skaut z Dolních Bojanovic, bývalý Grebeníčkův vězeň v nechvalně známém Uhersko-Hradišťském vězení a expředseda pobočky Konfederace politických vězňů v Hodoníně Petr Vymyslický měl neuvěřitelnou paměť, takže mi v 80. letech minulého století během lyžářských výprav bojanovských fotbalistů, podrobně převyprávěl, kdy a kde s kým seděl a z kterého zavřeného komunisty v 50. letech se stal okresní tajemník v 70. letech. Komunistická StB jej zavřela v roce 1950 jako devatenáctiletého kluka a v rámci exemplárního postupu proti odporu v této známé katolické obci jej odsoudila na 20 let, z nichž si Petr Vymyslický odseděl 11 v nejhorších komunistických lágrech.
A tak zatímco se budou soudruzi socialisti nadále vzájemně dekorovat poctami, ti, které komunistický zločinecký režim postihl nejvíce, odchází bez povšimnutí.
Petře, hlídej nás tam shora, ať dokážeme nezapomínat!
