Jedním z důvodů proč ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 2010 nevyhráli čeští sociální demokraté s větším náskokem, bylo bagatelizování situace v Řecku. Paroubkův předvolební televizní výrok o dluzích, které se neplatí, byl v řeckých reáliích převáděn do praktického podpalování bank a podobných, u socialistů nepopulárních institucí.
Spektakulární televizní záběry z Atén, Soluně a dalších řeckých měst mnohé české voliče vystrašily tak, že svůj hlas nakonec v červnu 2010 sociální demokracii nedali.
Ano, akutní problém Řecka s neřešitelným zadlužením se táhne více než dva roky a dosavadní kroky politických představitelů Evropské unie, které by měly řešit disproporce ve fungování severních a jižních zemí eurozóny, se podobají receptům socialistických národohospodářů z bývalého RVHP.
Když ve středu 25. ledna 2012 hovořila německá kancléřka Angela Merkelová o nutnosti „…vytvoření Evropské politické unie, kde by se řada národních záležitostí přenesla na rozhodování centrální vlády…“, napsal jsem na Facebook, že si to „…rozhodování centrální vlády…“ paní Merkelová určitě představuje pod laskavým vedením Německa.
Uběhly jen tři dny a včera už bylo možné se dočíst ve zpravodajství AFP, že „…Německo a další země platící eurem chtějí, aby jim Atény umožnily přímou kontrolu nad svým rozpočtem…“
To je rychlost, to je rychlost… Ve 40. letech minulého století to Němci ještě nenazývali politicky korektně „Evropská politická unie“ říkali tomu prostě „protektorát“. Ovšem dnes se Řekové nemusí bát, žádné „Vzdejte se, nic se vám nestane“, se konat nebude. Místo Tigrů a Messerschmittů vyšle dnes Německo příslušného eurokomisaře a jeho úředníky.
Welcome to Brave New EuroWorld!!!
